V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V rozporu s dřívějšími tvrzeními se na Jupiterově měsíci Io pod jeho povrchem nenachází mělký globální magmatický oceán. Vyplývá to z článku publikovaného v časopise Nature. Pozorování sondy Juno v kombinaci se všemi dostupnými historickými údaji naznačují, že sopečná činnost na Jupiterově měsíci pravděpodobně nepochází z magmatického oceánu těsně pod povrchem. Tato zjištění mohou vést k přehodnocení představ o nitru měsíce Io, a také mohou mít vliv na dosavadní poznatky o vzniku a vývoji planet.
Io je vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Předpokládá se, že sopečná aktivita je způsobena slapovými deformacemi způsobenými změnami gravitační síly Jupitera vzhledem k eliptické dráze Io. Množství slapové energie může být dostatečné k tomu, aby způsobilo tavení nitra satelitu Io a potenciálně vytvořilo podpovrchový magmatický oceán, ale tato teorie je předmětem diskusí.
Měření rozsahu slapových deformací Io by mohlo pomoci určit, zda je teorie mělkého magmatického oceánu věrohodná. Taková měření provedla sonda Juno při dvou nedávných průletech a kombinací těchto pozorování s historickými údaji Ryan Park a jeho kolegové vypočítali, do jaké míry je Io deformován slapovými silami.
Výsledky neodpovídají tomu, co bychom očekávali v případě přítomnosti mělkého globálního magmatického oceánu, což naznačuje, že Io má převážně pevný plášť, uvádějí autoři. Dodávají, že je třeba ještě zjistit, zda se v hloubce měsíce nacházejí nějaké oblasti magmatu.
Zjištění naznačují, že slapové síly ne vždy vytvářejí globální magmatické oceány, což může mít důsledky pro naše chápání dalších měsíců, jako je Enceladus nebo Europa, uzavírají autoři.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-12-shallow-magma-ocean-jupiter-moon.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí