V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Skupina vědců poprvé identifikovala prvky vzácných zemin produkované při sloučení neutronových hvězd. Podrobnosti o zjištěních vědců byly nedávno zveřejněny v The Astrophysical Journal. Když se dvě neutronové hvězdy spirálovitě přibližují, až se navzájem spojí, výsledná exploze vytvoří velké množství těžkých prvků, které tvoří náš vesmír. K prvnímu potvrzenému případu tohoto procesu došlo v roce 2017 a byl pojmenován GW 170817. Navzdory tomu vědci dosud neidentifikovali přesně prvky generované sloučením neutronových hvězd, s výjimkou stroncia, které bylo identifikováno v optických spektrech.
Nanae Domoto, postgraduální studentka na Tohoku University's Graduate School of Science a výzkumná pracovnice japonské společnosti pro podporu vědy (JSPS), vedla výzkumný tým, který pečlivě analyzoval vlastnosti všech těžkých prvků za účelem dekódování spekter ze splynutí neutronových hvězd.
Použili to ke zkoumání spekter kilonovy – jasných emisí způsobených radioaktivním rozpadem čerstvě syntetizovaných jader, která byla vyvržena během fúze při události GW 170817. Na základě srovnání podrobných simulací spekter kilonov vytvořených japonským superpočítačem National Astronomical Observatory „ATERUI II“ vědci zjistili, že vzácné prvky lanthan a cer mohou reprodukovat blízké infračervené spektrální charakteristiky, kterých jsme byli svědky v roce 2017.
Na připojeném obrázku jsou pozorovaná spektra kilonovy (šedá) a modelová spektra získaná v této studii (modrá). Čísla vlevo ukazují dny po sloučení neutronových hvězd. Přerušované čáry označují charakteristiky absorpčních čar. Názvy prvků jsou zobrazeny ve stejných barvách jako přerušované čáry. Pro vizualizaci jsou spektra vertikálně posunuta. Pozorovaná spektra kolem 1400 nanometrů a 1800-1900 nanometrů jsou ovlivněna zemskou atmosférou.
Až dosud byla existence prvků vzácných zemin pouze předpokládaná na základě celkového vývoje jasnosti kilonovy, nikoli však na základě spektrálních vlastností.
„Toto je první přímá identifikace vzácných prvků ve spektrech slučujících se neutronových hvězd a posouvá naše chápání původu prvků ve vesmíru,“ řekla Nanae Dotomo.
„Tato studie používala jednoduchý model vyvrženého materiálu. Při pohledu do budoucna chceme zohlednit vícerozměrné struktury, abychom získali lepší obrázek o tom, co se stane, když se hvězdy srazí,“ dodala Nanae Dotomo.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí