Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
KELT-9 b – nejteplejší exoplaneta v naší Galaxii
17.05.2023
Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku objevili vzácný kov terbium v atmosféře KELT-9 b, nejžhavější exoplanety naší Galaxie. Pomocí nové analytické metody může nyní tým vědců studovat exoplanety podrobněji, což může vést k pochopení stáří exoplanet, jejich formování a možnosti existence planet podobných Zemi. Vzácný kov terbium byl poprvé nalezen v atmosféře exoplanety. Vědci z univerzity v Lundu také vyvinuli novou metodu pro analýzu exoplanet, která umožňuje jejich podrobnější studium.
KELT-9 b je nejžhavější exoplaneta v Galaxii, která obíhá kolem své mateřské hvězdy asi 670 světelných let daleko od Země. Nebeské těleso s průměrnou teplotou neuvěřitelných 4 000 stupňů Celsia od svého objevu v roce 2016 nadchlo světové astronomy. Nová studie v časopise Astronomy & Astrophysics odhaluje objevy o atmosféře tohoto horkého podivína.
„Vyvinuli jsme novou metodu, která umožňuje získat podrobnější informace. Pomocí toho jsme objevili sedm prvků, včetně vzácného prvku terbium, který nebyl nikdy předtím nalezen v atmosféře žádné exoplanety,“ říká Nicholas Borsato, doktorand astrofyziky na Lund University.
Terbium je kov vzácných zemin, který patří mezi tzv. lanthanoidy. Látku objevil v roce 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander v dole Ytterby. Látka je v přírodě velmi vzácná a 99 procent světové produkce terbia se dnes odehrává v důlní oblasti Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku. „Nalezení terbia v atmosféře exoplanety je velmi překvapivé,“ říká Nicholas Borsato.
Většinu exoplanet objevili astronomové při měření toho, jak se mění jasnosti hvězd. Když před hvězdou prochází exoplaneta, jasnost stálice klesá (nastává tzv. tranzit). Díky pokročilé metodě měření se vědcům podařilo odfiltrovat dominantní signály v atmosféře KELT-9 b. Otevírá se tak možnost zjistit více o atmosférách i jiných exoplanet. „Zjistit více o těžších prvcích nám pomáhá mimo jiné určit stáří exoplanet a způsob jejich vzniku,“ vysvětluje Nicholas Borsato.
Exoplanety neboli extrasolární planety jsou planety, které se nacházejí v jiných planetárních soustavách, než je naše vlastní. První potvrzený objev exoplanety obíhající kolem neutronové hvězdy (pulsaru) byl učiněn v roce 1992. O tři roky později byla objevena první exoplaneta u hvězdy podobné Slunci. Od té doby bylo zaznamenáno přes 5 000 exoplanet. Exoplanety často vyvolávají otázky o možnosti života jinde ve vesmíru.
„Detekce těžkých prvků v atmosférách ultra-žhavých exoplanet je dalším krokem k poznání, jak funguje atmosféra planet. Čím lépe tyto planety poznáme, tím větší šanci máme, že v budoucnu najdeme Zemi 2.0,“ uzavírá Nicholas Borsato.
Zdroj: https://scitechdaily.com/galaxys-hottest-exoplanet-alien-atmosphere-holds-rare-terbium-surprise/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz