Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Ledový obr Uran je jedním z nejvíce fascinujících objektů Sluneční soustavy díky své boční rotaci, složitému systému prstenců a unikátní rodině měsíců. Je však také jedním z nejméně prozkoumaných objektů Sluneční soustavy kvůli své vzdálenosti od Slunce. Vzhledem k tomu, že Voyager 2 zůstává jedinou sondou, která Uran navštívila, vědci nadále navrhují a představují koncepty misí pro návrat k prozkoumání Uranu a jeho ledových tajemství.
Nyní by osamělý výzkumník mohl být o krok blíž k vyslání další mise k Uranu, neboť ve studii nedávno prezentované na 57. konferenci o lunární a planetární vědě byl představen projekt CASMIUS (Coupled AtmosphereS and Magnetosphere Interactions of the Uran System). Hadi Madanian, vědecký pracovník a zakladatel společnosti Earth and Planetary Exploration Sciences LLC (Epex Scientific), v této studii diskutuje o tom, jak by koncept mise CASMIUS mohl pomoci odhalit nové poznatky o Uranu, včetně jeho vnitřního složení, struktury magnetického pole a složení prstenců a mnoha měsíců.
Studie sice nezmiňuje, zda bude CASMIUS misí na oběžné dráze, nebo jen průletovou (jako Voyager 2), ale doporučuje použití dvou kosmických sond s různými přístroji, které „poskytnou samostatné experimenty a doplní měření ostatních kosmických sond“. Studie odvádí vynikající práci v nastínění potenciálních časových harmonogramů startů a letů k dosažení Uranu, včetně startu v polovině roku 2033, který by trval přibližně 9–10 let, v polovině roku 2034, který by trval přibližně 8–10 let, v polovině roku 2035, který by také trval přibližně 8–10 let, a mise v roce 2036, která by trvala přibližně 10 let.
Studie uvádí: „Pochopení složitosti Uranova systému otevírá nové okno k pochopení formování Sluneční soustavy, planetárního dynama a výzkumu exoplanet. Rozšiřuje také naše znalosti o naší domovské planetě v kritických oblastech, jako je geomagnetismus a dynamo, a může poskytnout vhled do extrémních jevů, jako je obrácení magnetického dipólu. Mise vlajkové sondy k Uranu je proto monumentálním počinem, který umožňuje vědecký výzkum napříč obory a přináší následné poznatky, které přesahují rámec současného století.“
Jak již bylo uvedeno, sonda Voyager 2 je i nadále jedinou, která navštívila Uran a jeho rodinu měsíců. Svůj slavný průlet kolem Uranu a jeho měsíců uskutečnila koncem ledna 1986, kdy od listopadu 1985 do února 1986 pořizovala snímky a sbírala data. Před průletem Voyageru 2 bylo o Uranu a jeho měsících známo jen velmi málo, protože výzkum byl omezen na pozemní dalekohledy a kvůli jeho obrovské vzdálenosti od Země odhalily rozmazaný svět. V důsledku toho Voyager 2 objevil 10 nových měsíců, dva nové prstence (před průletem bylo známo devět prstenců) a změřil magnetické pole Uranu. Vědci věděli o nakloněné rotaci Uranu od poloviny 19. století, protože astronomové pozorovali, jak měsíce obíhají kolem Uranu kolmo na „normální“ oběžné dráhy.
Kromě mise CASMIUS existuje v současné době nepřeberné množství navrhovaných projektů k průzkumu Uranu a jeho mnoha měsíců, přičemž mise NASA Uranus Orbiter & Probe (UOP) je pravděpodobně nejvýznamnější, protože byla v dokumentu NASA „Origins, Worlds, and Life: A Decadal Strategy for Planetary Science and Astrobiology 2023-2032“ označena za vysoce prioritní „vlajkovou loď“ a bude mít orbiter a atmosférickou sondu. Mezi další navrhované mise patří čínská sonda Tianwen-4, která má proletět kolem Jupiteru a Uranu, a koncept mise MUSE (Mission to Uranus for Science and Exploration) Evropské kosmické agentury ESA, který se podobá misi UOP s orbiterem a atmosférickou sondou.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/uranus-mission-concept-casmius-to-probe-ice-giant-secrets a https://letspace.be/article/uranus-mission-concept-casmius-to-probe-ice-giant-secrets
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí