V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.
Všechny komety Kreutzovy skupiny následují stejnou obecnou trajektorii, která je přivádí na průlet vnějšími vrstvami atmosféry Slunce. Jádro komety SOHO-4000 má průměr mezi 4,5 až 9 metry a byla v době objevu extrémně málo jasná a velmi blízko Slunce.
„Nejen že sonda SOHO dlouhodobě přepisuje historii v oblastech sluneční fyziky, ale stejně tak neočekávaně přepisuje i historii výzkumu komet,“ říká Karl Battams, člen projektového týmu sondy SOHO a vědecký pracovník U. S. Naval Research Lab.
Kometu SOHO-4000 zaregistroval v datech ze sondy SOHO jako první Trygve Prestgard, původem z Norska, nyní absolvent školy v oboru geofyziky. Amatérský astronom se zajímá o komety, planetární mlhoviny a proměnné hvězdy.
„Cítím se velmi šťastný, že jsem objevil kometu SOHO s pořadovým číslem 4 000,“ říká Trygve Prestgard. „Ačkoliv vím, že se sonda SOHO blížila k objevu jubilejní komety, já jsem se původně vůbec nedomníval, že bych tokovou kometu v blízkosti Slunce mohl objevit.“
„To bylo teprve až po diskusích s dalšími lovci komet SOHO a sledování vývoje prostřednictvím objevů z poslední doby. Jsem potěšen být součástí takové úžasné spolupracující skupiny,“ říká Trygve Prestgard.
Velká většina komet SOHO byla objevena na základě studie fotografií pořízených koronografem LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který je součástí vědeckého vybavení sondy SOHO. Podobně jako jiné koronografy obsahuje kovový disk, který zastiňuje sluneční kotouč s určitým přesahem (velikost Slunce je na fotografiích vyznačena bílým kroužkem), což umožní kamerám na palubě sondy studovat relativně slabou sluneční atmosféru, tzv. korónu. Díky tomu je možné sledovat i do blízkosti Slunce zatoulané slabé komety, které bychom jinak nespatřili.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/soho-4000-comet-08546.html a https://svs.gsfc.nasa.gov/13623
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí