Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Krátery a kanály v oblasti Hephaestus Fossae
10.06.2009
Stereokamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která krouží kolem Marsu od 25. 12. 2003, pořídila snímky oblasti Hephaestus Fossae – oblasti pokryté krátery a soustavami kaňonů.
Oblast Hephaestus Fossae se nachází v místě o souřadnicích přibližně 21° N a 126° E. Je pojmenována podle řeckého boha ohně a rozprostírá se v délce více než 600 km západně od sopky Elysium Mons v oblasti Planitia Utopia.
Snímky jsou pořízeny s rozlišením 16 m/pixel. Kromě kráterů je patrný systém kaňonů neznámého původu. Snímek v původním rozlišení (20,81 MB) si můžete prohlédnout na adrese: http://www.dlr.de/en/Portaldata/8/Resources/portal_news/2009_1/hephaestus_fossae_co.jpg.
Povrch je zde relativně rovný a plochý a je pokryt několika malými impaktními krátery o průměru 800 až 2800 m. Nejmenší krátery jsou roztroušeny po celé ploše vyfotografovaného terénu. V levé části snímku se nachází větší impaktní kráter o průměru 20 km. Dobře je vidět materiál, vyvržený při impaktu a rozhozený souměrně v okolí vytvořeného kráteru. Plocha stejné velikosti by na Zemi poskytla místo pro výstavbu takového města, jako je například Bonn nebo Kiel. V kontrastu s velkým kráterem jsou na rozhozeném materiálu viditelné i velmi malé krátery, které lze dobře rozlišit na originální fotografii. Vytvořily je kusy vyvržené horniny při pádu zpět na povrch Marsu (tzv. sekundární krátery).
Patrná jsou rovněž „říční koryta“, směřující od místa kráteru. Jejich původ je nejasný. Pravděpodobně mohla vzniknout při vytvoření velkého kráteru, kdy došlo k roztavení podpovrchového ledu, ukrytého v podpovrchových rezervoárech. Proudy vody pak vytvořily dodnes viditelná „koryta“.
Zdroj: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMSKCVTGVF_0.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz