Ledové střední šířky Marsu by mohly obsahovat skrytý život

Bílé okraje podél těchto roklí na Marsu v oblasti Terra Sirenum jsou pravděpodobně tvořeny prachovým vodním ledem. Vědci se domnívají, že pod povrchem tohoto druhu ledu by se mohla tvořit tající voda, která by poskytovala prostor pro možnou fotosyntézu. Jedná se o snímek se zvýrazněnou barvou; modrá barva by ve skutečnosti nebyla lidským okem vnímatelná.

Výzkum upozorňuje na možnost fotosyntetizujíciho života pod povrchem Marsu, zejména ve středních šířkách, kde by prachový led mohl poskytovat jak ochranu před ultrafialovým zářením, tak nezbytné podmínky pro podpovrchovou vodu. Tato studie navrhuje upřednostnit tyto oblasti při budoucím výzkumu života na Marsu s důrazem na rovnováhu mezi obsahem ledového prachu a pronikáním světla, které je nezbytné pro udržení života.

Marťanský led a potenciální život
Podle nedávné studie by prachový led nalezený na povrchu Marsu mohl vytvářet vhodné podmínky pro fotosyntetizujíci život. Výzkum, který byl 17. října 2024 publikován v časopise Communications Earth & Environment naznačuje, že ložiska ledu ve středních šířkách Marsu jsou důležitou oblastí, kterou je třeba vzít v úvahu při hledání života na rudé planetě.

Intenzivní ultrafialové záření ze Slunce činí život na povrchu Marsu v současnosti velmi nepravděpodobným. Dostatečně silná vrstva ledu by však mohla základní buňky před tímto zářením chránit. Aby život v těchto ledových podmínkách prosperoval, musí se nacházet v takzvané radiační obyvatelné zóně – dostatečně hluboko, aby se vyhnul škodlivému záření, ale zároveň dostatečně mělce, aby mohl absorbovat viditelné světlo nezbytné pro fotosyntézu.

Výzkum obyvatelnosti marťanského ledu
Aditya Khuller a jeho kolegové vypočítali, zda by taková radiační obyvatelná zóna mohla existovat v ledu s takovou prašností a strukturou, jaká byla pozorována na Marsu. Zjistili, že velmi prašný led by blokoval příliš mnoho slunečního záření, ale v ledu s obsahem 0,01-0,1 % prachu by potenciálně mohla existovat obyvatelná oblast v hloubce 5 až 38 cm (v závislosti na velikosti a čistotě ledových krystalků). V čistším ledu by mohla existovat obyvatelná zóna v hloubce 2,15 až 3,1 metru.

Podle vědců by prachové částice v ledu mohly způsobit občasné lokální tání v hloubce až přibližně 1,5 metru, což by poskytlo tekutou vodu nezbytnou pro přežití fotosyntetizujíciho života. Předpokládají, že polární oblasti na Marsu by byly pro tento proces příliš chladné, ale k podpovrchovému tání by mohlo docházet v oblastech středních šířek (přibližně mezi 30. a 50. stupněm).

Důsledky pro budoucí mise na Mars
Autoři upozorňují, že potenciální existence teoreticky obyvatelných zón neznamená, že na Marsu existuje nebo existoval fotosyntetizujíci život. Naznačují však, že několik málo případů obnaženého ledu ve středních marťanských šířkách by mohlo být klíčovou oblastí, na kterou by se mělo zaměřit budoucí pátrání po životě.

Zdroj: https://scitechdaily.com/subzero-sanctuary-mars-icy-mid-latitudes-could-harbor-hidden-life/ a https://www.jpl.nasa.gov/news/could-life-exist-below-mars-ice-nasa-study-proposes-possibilities/

autor: František Martinek