Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Kosmická observatoř Lynx X-Ray Observatory, koncipovaná pracovníky Center for Astrophysics (CfA), je zahrnuta v nové sérii budoucích výkonných dalekohledů. Pro třetí desetiletí tohoto století průzkumu vesmíru v oboru astronomie a astrofyziky byla doporučena nová série tří velkých observatoří – neboli kosmických teleskopů – jako vrcholná národní priorita pro budoucí kosmickou astrofyziku. Zaměří se především na oblast rentgenového záření.
Součástí této vize je i rentgenový kosmický dalekohled Lynx X-Ray Observatory. Více než 70 vědců a inženýrů z Center for Astrophysics ve spolupráci s vědeckými pracovníky dvou center NASA, desítek univerzit a několika letecko-kosmických firem vyhodnotily definici vědeckých cílů, vytvořily koncept jeho konstrukce a práce na klíčových technologiích.
„Kosmická observatoř Lynx bude mimořádně vylepšená v porovnání s jejím předchůdcem – observatoří Chandra X-Ray Observatory,“ říká Alexey Vikhlinin, předseda týmu pro vědu a technologie observatoře Lynx a astronom na CfA. „To umožní zprostředkovat 100krát až 1000krát lepší zdokonalení v klíčových oblastech, jako je citlivost pro detekci a lokalizování slabých zdrojů, stejně tak ve spektroskopii s vysokým rozlišením k měření rozložení energie u objektů v rozsahu od blízkých hvězd až po vzdálené kvasary. Observatoř Lynx umožní dosáhnout jednoho z největších výkonů v historii astronomie.“
Rentgenové záření (záření X) není viditelné pouhým okem, avšak může být studováno speciálně zkonstruovanými dalekohledy vybavenými kamerami. Vzhledem k astronomickým zdrojům nemůže být rentgenové záření detekováno ze zemského povrchu, protože je absorbováno atmosférou Země. K překonání těchto nesnází se bude teleskop Lynx nacházet přibližně 1,5 miliónu kilometrů od Země a při pohledu z naší planety bude zdánlivě kroužit kolem Slunce.
„Lynx X-Ray Observatory bude náležet všem astronomům a přispěje tak k převratným objevům ve vesmíru,“ říká Harvey Tananbaum, astronom na CfA, který se spolupodílel na návrhu současné rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory.
„Lynx pomůže odhalit neviditelné rentgenové zdroje ve vesmíru,“ říká Grant Tremblay, astronom na CfA a člen koncepčního studijního týmu pro observatoř Lynx. „Bude hrát roli jako nepostradatelný významný prvek, který znásobí trojici observatoří, které budou dokonalejší při společném pozorování, než by mohly být při nezávislém samostatném výzkumu.“
Lynx naváže na pozorování rentgenové observatoře Chandra X-Ray Observatory a bude spolupracovat s evropskou družicí Athena, jejíž start je naplánován na rok 2031. Lynx bude schopen proniknout do minulosti až do epochy reionizace a detekovat rentgenové záření černých děr nacházejících se v prvních vytvořených galaxiích.
Zdroj: https://scitechdaily.com/new-series-of-three-great-space-telescope-observatories-for-the-future-of-astrophysics/ a https://wwwastro.msfc.nasa.gov/lynx/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí