Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Velké Magellanovo mračno, trpasličí galaxie nacházející se ve vzdálenosti 160 000 světelných roků, má ve svém disku protiběžnou hvězdnou populaci (obíhající proti směru hlavního proudu). V článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters, astronomové Benjamin Armstrong a Kenji Bekki z ICRAR (International Centre for Radio Astronomy Research) se sídlem na University of Western Australia navrhli scénář, podle kterého je původ této hvězdné populace důsledkem splynutí s další trpasličí galaxií před více než 3 miliardami roků.
„Většina hvězd ve Velkém Magellanově mračnu obíhá kolem středu galaxie ve směru pohybu hodinových ručiček. Avšak astronomové zjistili, že některé hvězdy obíhají v protisměru,“ říká Benjamin Armstrong. „Na chvíli jsme si mysleli, že tyto hvězdy mohou pocházet z jeho průvodce – Malého Magellanova mračna. Další naše představa byla, že tyto hvězdy mohou pocházet ze srážky s jinou galaxií, ke které došlo v dávné minulosti.“
V nové studii astronomové použili počítačové modelování k simulaci srážky dvou galaxií. „Zjistili jsme, že při tomto druhu srážky můžeme skutečně obdržet zcela přesvědčující opačný směr oběhu hvězd po uskutečněném splynutí galaxií,“ říká Benjamin Armstrong. „To je v souladu s tím, co vidíme, když galaxie skutečně pozorujeme.“
Tento objev může pomoci vysvětlit problém, který trápí astronomy již mnoho let – proč hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu jsou obecně buď velmi staré nebo naopak velmi mladé.
„V galaxiích se nacházejí velké útvary označované jako hvězdokupy,“ říká Benjamin Armstrong. „Hvězdokupy obsahují velké množství hvězd, které mají velmi podobné stáří, protože se zrodily v obdobném prostředí. V naší Galaxii jsou všechny hvězdokupy velmi staré. Avšak ve Velkém Magellanově oblaku máme jak velmi staré hvězdokupy, stejně tak uskupení, která jsou naopak velmi mladá – a nic mezi tím. To je známo jako ´problém věkové mezery´,“ dodává Benjamin Armstrong.
„Protože ve Velkém Magellanově oblaku pozorujeme znovu zahájenou tvorbu hvězd, může to svědčit o uskutečněném splynutí galaxií. Objev může také pomoci vysvětlit, proč Velké Magellanovo mračno vypadá, jako by mělo tlustý disk. Naše práce je stále ještě v počátcích, avšak naznačuje, že tento typ procesů mohl být v minulosti zodpovědný za vznik hustějšího disku,“ doplňuje Benjamin Armstrong.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/large-small-magellanic-clouds-triplet-system-06426.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí