Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Podle nejnovější studie se masivní černá díra v srdci galaxie v souhvězdí Panny probouzí a v pravidelných intervalech vysílá intenzivní rentgenové záblesky, které vědce zmátly. Astronomové dříve neměli příliš mnoho důvodů věnovat pozornost galaxii SDSS1335+0728, která je od Země vzdálená 300 milionů světelných let.
V roce 2019 však galaxie náhle začala zářit jasem, který obrátil některé teleskopy jejím směrem. V únoru loňského roku si pak chilští astronomové začali všímat pravidelných záblesků rentgenového záření vycházejících z této galaxie.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature Astronomy to bylo znamení, že se spící černá díra v galaxii probouzí ze spánku. Většina galaxií, včetně naší domovské Mléčné dráhy, má ve svém srdci supermasivní černou díru, která se krčí jako pavouk v síti. Tato neviditelná monstra pohlcují vše, co jim přijde do cesty - jejich všemocnému sání neunikne ani světlo. Pokud se nešťastná hvězda přiblíží příliš blízko, roztrhá ji na kusy.
Roztříštěný materiál hvězdy se stává proudem, který se rychle otáčí kolem černé díry a vytváří tzv. akreční disk, který je postupně pohlcován. Černé díry však mohou procházet i dlouhými obdobími nečinnosti, kdy nepřitahují žádnou hmotu.
Po poměrně neklidném období byla jasná kompaktní oblast v srdci galaxie SDSS1335+0728 klasifikována jako „aktivní galaktické jádro“ - a dostala přezdívku „Ansky“. "Tato vzácná událost poskytuje astronomům příležitost pozorovat chování černé díry v reálném čase pomocí několika rentgenových teleskopů", uvedla v prohlášení astronomka Lorena Hernandez-Garcia z chilské univerzity Valparaiso.
Krátkodobá rentgenová vzplanutí galaxie Ansky se nazývají kvaziperiodické erupce neboli QPE (quasiperiodic eruptions). „Je to poprvé, co jsme pozorovali takovou událost u černé díry, která se zřejmě probouzí,“ řekla Hernandez-Garcia. "Zatím nechápeme, co je způsobuje."
Podle současné teorie souvisí QPE s akrečními disky, které vznikají po pohlcení hvězd černými dírami. Neexistují však žádné známky toho, že by galaxie Ansky v poslední době hodovala na nějaké hvězdě. A její vzplanutí jsou poměrně neobvyklá.
„Záblesky rentgenového záření z Ansky jsou desetkrát delší a desetkrát zářivější než záblesky, které vidíme u typického QPE,“ řekl Joheen Chakraborty, doktorand na MIT a člen výzkumného týmu. „Každá z těchto erupcí uvolňuje stokrát více energie, než jsme viděli jinde.“ Chakraborty dodal, že intervaly 4,5 dne mezi těmito výbuchy jsou také nejdelší, jaké kdy byly pozorovány.
„To posouvá naše modely až k jejich hranicím a zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, jak tyto rentgenové záblesky vznikají,“ uvedl v prohlášení. Astronomové museli přijít s několika novými teoriemi, co by mohlo být příčinou těchto podivných záblesků. Jednou z nich bylo, že akreční disk vznikl nasátím plynu do černé díry, která vystřeluje rentgenové záblesky pouze tehdy, když její dráhu zkříží malý nebeský objekt, například hvězda.
„Jednoduše si představte černou díru a disk kolem ní,“ řekl agentuře AFP Norbert Schartel, vedoucí vědecký pracovník teleskopu XMM-Newton Evropské kosmické agentury, který objekt Ansky pozoroval. "Nyní si představte, že hvězda při každém oběhu dvakrát protne disk - vystřelí záblesky - ale pod určitým úhlem, což znamená, že neexistuje žádná skutečně silná síla, která by ji přitahovala," řekl.
Rentgenový astronom Erwan Quintin řekl agentuře AFP, že „v případě QPE jsme stále v bodě, kdy máme více modelů než dat. Potřebujeme více pozorování, abychom pochopili, co se děje."
Zdroj: https://phys.org/news/2025-04-massive-black-hole-virgo-constellation.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí