Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu, snad již v roce 2030.
MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.
Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.
Mars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních několika letech vyslala NASA několik sond a vozítek. Nejnovější robotické vozítko Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a Mount Sharp. Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se transformoval do suché, pusté krajiny?
Průzkum Marsu, NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to zatím nejdál, kam by se astronauti vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí