Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Chudák Pluto. Nejprve bylo „vykopnuto“ z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu – což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.
Vysoko se zvedající okolní valy jednotlivých kráterů v okolí jižního pólu zabraňují slunečnímu světlu dopadnout na jejich dno. Podobně například vysoké hory či jiné objekty na Zemi vrhají dlouhé stíny, v nichž je šero a podstatně chladněji než na Sluncem osvětleném povrchu. Na Měsíci jsou navíc tato místa neustále ve stínu, tudíž se zde teplota udržuje na konstantní hodnotě -240 °C, což je zhruba 30 stupňů nad absolutní nulou. O 10 stupňů tak byla překonána i rekordně nízká teplota na povrchu Pluta, kde bylo v roce 2006 naměřeno -230 °C (což tehdy zařadilo Pluto společně s Tritonem, měsícem planety Neptun, mezi nestudenější známá místa ve Sluneční soustavě). Jak se zdá, největší zima je však na Měsíci.
„Jižní pól Měsíce patří mezi nejstudenější doposud známá místa ve Sluneční soustavě. Ve skutečnosti tak může být na Měsíci mnohem nižší teplota, než jsme očekávali u těles, jako je například Pluto,“ řekl na tiskové konferenci Richard Vondrak, vědecký pracovník NASA.
Nízké teploty dávají dobrou šanci objevu depozitů vodního ledu na Měsíci v místech, trvale se nacházejících ve stínu, kam nikdy nezasvítí Slunce. Nedávné výpočty naznačovaly, že voda a další těkavé plyny mohly uniknout do okolního kosmického prostoru při teplotách zhruba nad -220 °C. Při zjištěné teplotě by mohly vydržet na Měsíci miliardy let.
Údaje o teplotě povrchu Měsíce získala americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která byla vypuštěna v červnu 2009. Radiový teplotní senzor Diviner sondy LRO měřil v průběhu července a srpna množství vyzařovaného a odraženého záření z povrchu Měsíce. Na základě těchto dat byla určena teplota celého povrchu Měsíce – jak denní, tak i noční polokoule. Sonda LRO je vybavena řadou dalších vědeckých přístrojů, určených ke zmapování vlastností povrchu Měsíce, jako je například pořízení topografické mapy, zjištění množství neutronů – a dalších indikátorů přítomnosti vody.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17810-moon-is-coldest-known-place-in-the-solar-system.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí