Měsíc není tak geologicky mrtvý, jak se dříve myslelo

Podrobnější popis k obrázku: (A) Rozložení vzdálených SMR (small mare ridges) vyznačených žlutými liniemi vzhledem k měsíčním mořím (červené polygony) a překrytí na globální mozaice pořízené širokoúhlou kamerou LROC na palubě sondy LRO se středem na 180° poledníku. (B) Snímek malého měřítka (LROC NAC M1392716156LE) shluku SMR SPA (South Pole–Aitken) s vyznačením jednotlivých hřebenových segmentů (bílé šipky). (C) Směrové průměty vzdálenějšího shluku SMR (oranžové čáry) překryté na předpovězené orientace prvků, které by byly výsledkem kombinace globální kontrakce, orbitální recese a přílivu a odlivu pevných těles.

Vědci zkoumají povrch Měsíce již desítky let, aby poskládali jeho složitou geologickou a evoluční historii. Důkazy z měsíčních moří (tmavé ploché oblasti na Měsíci vyplněné ztuhlou lávou) naznačují, že Měsíc ve své dávné minulosti zažil značnou kompresi. Vědci měli podezření, že velké obloukovité hřbety na přivrácené straně Měsíce vznikly v důsledku kontrakcí, k nimž došlo před miliardami let – z toho vyplynulo, že měsíční moře zůstala od té doby v klidu.

Nová studie však ukazuje, že to, co se nachází pod povrchem Měsíce, může být dynamičtější, než se dosud předpokládalo. Dva vědci ze Smithsonova institutu a geolog z Marylandské univerzity zjistili, že malé hřbety nacházející se na odvrácené straně Měsíce jsou výrazně mladší než dříve studované hřbety na straně přivrácené. Jejich zjištění byla publikována v časopise The Planetary Science Journal 21. ledna 2025.

„Mnoho vědců se domnívá, že většina geologických pohybů Měsíce se odehrála před dvěma a půl, možná třemi miliardami let,“ řekla Jaclyn Clarková, odborná asistentka na katedře geologie UMD (University of Maryland). „Ale my vidíme, že tyto tektonické útvary byly v poslední miliardě let nedávno aktivní a možná jsou aktivní i dnes. Zdá se, že tyto malé mořské hřbety vznikly v posledních zhruba 200 milionech let, což je vzhledem k časovému měřítku Měsíce relativně nedávno.“

Pomocí pokročilých mapovacích a modelovacích technik tým nalezl 266 dosud neznámých malých hřbetů na odvrácené straně Měsíce. Podle vědců se hřbety obvykle objevovaly ve skupinách po 10 až 40 ve vulkanických oblastech, které se pravděpodobně vytvořily před 3,2 až 3,6 miliardami let v úzkých oblastech, kde mohou být základní slabiny v povrchu Měsíce. K odhadu stáří těchto malých hřbetů vědci použili techniku zvanou počítání kráterů. Zjistili, že hřebeny jsou výrazně mladší než ostatní útvary v jejich okolí.

„V podstatě platí, že čím více kráterů povrch má, tím je starší; povrch má více času na to, aby nashromáždil více kráterů,“ vysvětlila Clarková. „Poté, co jsme spočítali krátery kolem těchto malých hřbetů a zjistili, že některé z nich protínají již existující impaktní krátery, se domníváme, že tyto útvary povrchu byly v posledních 160 milionech let tektonicky aktivní.“

Clarková si všimla, že hřebeny na odvrácené straně Měsíce mají podobnou strukturu jako hřebeny na přivrácené straně, což naznačuje, že oba hřebeny vznikly působením stejných sil, pravděpodobně kombinací postupného zmenšování Měsíce a posunů jeho dráhy. Mise Apollo zaznamenaly mělká měsíční zemětřesení již před několika desetiletími; nová zjištění naznačují, že tyto malé hřebeny by mohly souviset s podobnou seismickou aktivitou. Další poznatky o vývoji měsíčního povrchu by mohly mít důležité důsledky pro logistiku budoucích měsíčních misí.

„Doufáme, že budoucí mise na Měsíc budou zahrnovat nástroje, jako je radar pronikající pod povrch, aby vědci mohli lépe porozumět strukturám pod měsíčním povrchem,“ řekla Clarková. „Poznání, že Měsíc je stále geologicky dynamický, má velmi reálné důsledky pro místa, kam plánujeme umístit naše astronauty, vybavení a infrastrukturu na Měsíci.“

Zdroj: https://phys.org/news/2025-01-moon-geologically-dead-previously-thought.html a https://www.sciencealert.com/our-moon-was-geologically-active-just-a-hot-minute-ago-study-finds

autor: František Martinek