Měsíc se zmenšuje a způsobuje měsíční zemětřesení

Vědci vytvořili první globální mapu a analýzu malých hřebenů (small mare ridges – SMR) na Měsíci, což je charakteristický geologický rys tektonické aktivity. Analýza provedená vědci National Air and Space Museum’s Center for Earth and Planetary Studies a jejich kolegy, publikovaná v časopise Planetary Science Journal 24. prosince 2025, poprvé odhaluje, že SMR jsou geologicky mladé a jsou rozšířené napříč lunárními moři – rozlehlými, tmavými pláněmi na povrchu Měsíce. Objev týmu, jak SMR vznikají, představuje novou sadu potenciálních zdrojů měsíčních zemětřesení, které by mohly ovlivnit budoucí výběr míst pro přistání pilotovaných výprav.

Měsíc i Země jsou tektonicky aktivní; tektonické síly působící na každé z těchto těles se však liší. Zemská kůra je rozdělena na desky, které se sbíhaly, oddělovaly a posouvaly se podél sebe, čímž vytvářely rozsáhlé horské hřebeny, hluboké oceánské příkopy a prstenec sopek kolem Tichého oceánu. Měsíční kůra sice není rozdělena na desky, ale napětí v měsíční kůře dává vzniknout několika charakteristickým útvarům na povrchu. Jedním z nejběžnějších z nich jsou laločnaté útvary, které vznikají, když se kůra stlačuje a výsledné síly tlačí materiál nahoru a přes sousední kůru podél zlomu, čímž vzniká hřeben. Tyto útvary, které se nacházejí v měsíčních vysočinách, se vytvořily pouze během poslední miliardy let, tedy během posledních 20 % historie Měsíce.

V roce 2010 spoluautor studie Tom Watters, emeritní vědec Centra pro studium Země a planet, zjistil, že se Měsíc pomalu zmenšuje. Toto zmenšování způsobilo vznik laločnatých srázů v měsíčních vrchovinách. Jejich vznik však nevysvětluje všechny nedávné kontrakční útvary na Měsíci. Další nedávno identifikovanou třídou tektonických útvarů jsou SMR.

SMR jsou způsobeny stejnými silami, které tvoří laločnaté srázy. Zatímco laločnaté srázy se nacházejí ve vrchovinách, SMR se nacházejí pouze v měsíčních mořích. Výzkumný tým se je snažil zmapovat a analyzovat jejich souvislost s nedávnou tektonickou aktivitou.

„Od éry Apolla víme o výskytu laločnatých útvarů v celé měsíční vysočině, ale toto je poprvé, co vědci zdokumentovali široký výskyt podobných rysů v celém měsíčním moři,“ řekl Cole Nypaver, postdoktorandský geolog z Centra pro studium Země a planet a první autor článku. „Tato práce nám pomáhá získat globálně ucelený pohled na nedávnou lunární tektoniku na Měsíci, což povede k lepšímu pochopení jeho nitra a jeho tepelné a seismické historie a potenciálu budoucích měsíčních zemětřesení.“

Tým sestavil první vyčerpávající katalog SMR. Objevili 1 114 nových segmentů SMR napříč přilehlými lunárními moři, čímž se počet známých SMR na Měsíci zvýšil na 2 634. Zjistili také, že průměrné stáří SMR bylo 124 milionů let, což je v souladu s průměrným stářím laločnatých srázů (105 milionů let), které dříve odvodili Watters a kolegové. Toto stáří naznačuje, že stejně jako laločnaté srázy patří SMR k nejmladším geologickým útvarům na Měsíci. Analýza nakonec ukazuje, že SMR vznikly prostřednictvím stejného typu zlomů jako laločnaté srázy a že srázy ve vysočinách často přecházejí do SMR v mořském moři, což naznačuje podobný původ těchto dvou struktur. Spolu s laločnatými srázy v měsíčních vysočinách poskytují data týmu ucelenější obraz nedávné kontrakční tektonické aktivity na Měsíci.

„Náš objev mladých, malých hřebenů v mořském terénu a objev jejich příčiny doplňuje globální obraz dynamického, smršťujícího se Měsíce,“ řekl Tom Watters.

Potenciál pro další měsíční zemětřesení
Watters dříve objevil souvislost mezi tektonickou aktivitou, která způsobuje vznik laločnatých srázů, a výskytem měsíčních zemětřesení. Objev, že SMR pocházejí ze stejného typu tektonické aktivity, naznačuje, že měsíční zemětřesení by se mohla vyskytovat i napříč měsíčními moři, kde se nachází SMR. Rozšíření seznamu potenciálních zdrojů měsíčních zemětřesení vytváří nové příležitosti k lepšímu pochopení tektoniky Měsíce, ale také ukazuje zvýšené riziko pro astronauty, kteří by v budoucnu mohli Měsíc zkoumat nebo na něm žít, vzhledem k potenciální seismické aktivitě.

„Pro lunární vědu a výzkum prožíváme velmi vzrušující období,“ řekl Nypaver. „Nadcházející programy lunárního průzkumu, jako je Artemis, poskytnou množství nových informací o Měsíci. Lepší pochopení lunární tektoniky a seismické aktivity prospěje bezpečnosti a vědeckému úspěchu těchto i budoucích misí.“

Zdroj: https://www.si.edu/newsdesk/releases/smithsonian-planetary-scientists-discover-recent-tectonic-activity-moon a https://www.smithsonianmag.com/smart-news/the-moon-is-shrinking-causing-moonquakes-at-a-potential-nasa-landing-site-study-finds-180983737/

autor: František Martinek