Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Mladý protoplanetární disk odporuje teorii formování planet
12.01.2024
Mezinárodní tým astronomů našel prstencové a spirální struktury ve velmi mladých planetárních discích, což dokazuje, že formování planet může začít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky byly prezentovány na 243. zasedání Americké astronomické společnosti.
S využitím dat z National Radio Astronomy Observatory (NRAO) soustavy radioteleskopů Atacama Large Millimeter/submilimeter Array (ALMA) tým pořídil snímky planetárních disků třídy 0 a třídy I, které jsou mnohem mladší než disky třídy II pozorované při dřívějších průzkumech. Je známo, že disky třídy II mají mezery a prstencové struktury, což naznačuje, že planetární formace je v plném proudu. „První pozorování mladých protoplanetárních disků prostřednictvím radioteleskopu ALMA odhalila mnoho krásných prstenců a mezer, možných míst vzniku planet,“ řekl Cheng-Han Hsieh, PhD kandidát na Yale University. „Přemýšlel jsem, kdy se tyto prstence a mezery začaly objevovat v discích.“
.jpg)
substrukturami z průzkumu ALMA CAMPOS.
Tyto široké palety struktur planetárních disků jsou
možnými místy vzniku mladých protoplanet
Tato nová studie ukazuje, že struktury se začínají tvořit, když jsou disky staré asi 300 000 let, což je neuvěřitelně rychlé. Mladé disky mohou mít více prstenců a spirální struktury nebo se mohou vyvinout v prstenec s centrální dutinou. Tato pozorování zpochybňují naše chápání toho, jak se formují planety, zejména velké planety podobné Jupiteru. „Je obtížné vytvořit obří planety během milionu let v dosavadních modelech akrece,“ řekl Cheng-Han Hsieh. Budoucí studie určí přesný čas, kdy se objeví substruktura disku a jak to souvisí s ranou tvorbou planet.
Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) je nejmodernější radioteleskop umístěný v poušti Atacama v severním Chile. ALMA, provozovaná partnerstvím mezi Evropou, Severní Amerikou, východní Asií a hostitelskou zemí Chile, se specializuje na studium záření některých z nejchladnějších objektů ve vesmíru.
Funguje na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách a vyplňuje zásadní mezeru mezi infračerveným světlem a rádiovými vlnami. To umožňuje radioteleskopu ALMA pozorovat jevy, jako je formování hvězd, planetární systémy a detailní chemie vesmíru, které jsou často ukryty před pozorováním na jiných vlnových délkách.
Vysoká nadmořská výška a suché podnebí v oblasti radioteleskopu ALMA poskytuje téměř nesrovnatelný pohled na vesmír v těchto jedinečných vlnových délkách, což z něj dělá jednu z nejvýkonnějších a nejvšestrannějších observatoří na světě pro studium molekulárního plynu a prachu.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz