Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Fyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země – a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
„Chtěl bych říci, že strategie hledání života ve vesmíru by měla být zaměřena na pátrání po tom, co je pozorovatelné, a nikoliv po tom, co je pravděpodobné,“ řekl Dyson na konferenci v Cambridge, Massachusetts. „Máme v této oblasti tendenci vymýšlet teorie a odhadovat, co je pravděpodobné. Ve skutečnosti naše odhady budou s největší pravděpodobností chybné,“ dodává Dyson. „Nikdy nebudeme mít tak velkou fantazii jako příroda.“
Freeman Dyson předpokládá, že kosmická sonda by mohla pátrat po projevech života na ledem pokrytém Jupiterově měsíci Europa, což je realizovatelné a o čemž se již uvažuje.
Praskliny v ledu
Europa, která obsahuje obrovský oceán kapalné vody pod ledovým povrchem, je již dlouho terčem astrobiologů, kteří předpokládají, že by v jeho vodním prostředí mohly být podmínky vhodné pro život.
Avšak odebrat vzorky z hlubin ledového měsíce by bylo velmi obtížné. Odhady tloušťky ledové kůry se pohybují v rozmezí 1 až 100 km. Život by mohl být pozorovatelný z obíhající kosmické sondy, avšak musí pozorovat místa v prasklinách a jejich okolí, kde je povrch měsíce v kontaktu s vnitřním prostředím.
Parabolické květiny
Život může mít podobu květů ve tvaru paraboly, která soustřeďuje velmi slabé světlo dopadající na Europu. Květiny takovýchto tvarů (viz obrázek v úvodu článku) byly na Zemi objeveny v arktických oblastech, kde se rostliny vyvinuly díky drsným klimatickým podmínkách k maximálnímu využívání sluneční energie.
Arktický mák a další květiny, rostoucí ve vysokých zeměpisných šířkách, mají parabolický tvar květů, které soustřeďují sluneční světlo na reprodukční části v jejich středu. Fyzik Freeman Dyson předpokládá, že takovéto rostliny se mohly vyvinout i na jiných tělesech.
Květiny na Europě by mohly být detekovány prostřednictvím jevu zvaného retroreflexe (zpětný odraz), při němž se světlo odráží zpět ke svému zdroji, říká Dyson. Tento optický jev byl použit například při konstrukci silničních značek, a také při konstrukci zrcadel laserového odražeče, který američtí astronauti zanechali na povrchu Měsíce.
Ačkoliv Dysonovy „sluneční květiny“ mohou existovat na Europě, mohou být pravděpodobně rozšířeny kdekoliv ve Sluneční soustavě. „Můžete si představit, že zde máte květiny, které jsou vyživovány zdola a které se mohly rozšířit podél prasklin v ledu,“ říká Dyson.
Dobrý cíl
John Baross (University of Washington, Seattle) říká, že respektuje názory Dysona, protože „přemýšlí nevázaně a je vždy provokativní“.
„Ačkoliv bych mohl zamítnout jeho myšlenky, mnohdy změním svůj vlastní předjímaný názor na předmět zájmu. Nyní mě přivedl k přemýšlení o životě na Europě.”
Baross si myslí, že Europa je druhým nejpravděpodobnějším místem ve Sluneční soustavě po Marsu, způsobilým být nositelem života, jak jej známe na Zemi. Ale také říká, že zatím nemáme dostatečné důkazy, že na ledovém měsíci Europa existuje hydrotermální aktivita, která by mohla poskytovat energii a nejdůležitější chemické látky, nezbytné pro život.
Velmi radikální
O názoru Dysona na výskyt rostlin na Europě říká, že se jedná o velmi „radikální myšlenku“. „Na Zemi se kvetoucí rostliny vyvíjely během období křídy před 144 až 65 milióny roků a staly se rozmanité díky společnému vývoji s hmyzem… Já bych nezahrnoval kvetoucí rostliny na seznam forem života, po kterých máme ve vesmíru pátrat.“
„Jakýkoliv druh fotosyntézy na Europě by se měl nacházet v hlubinách, chráněný před vysokou radiací bombardující ledový povrch, který tlumí dopadající světlo,“ říká Baross. Bylo by užitečné realizovat mnohem komplexnější pozorování a analýzy některých částí povrchu včetně hlubokých prasklin, jejichž okolí je zbarveno dohněda. Jedná se o materiál, který byl v důsledku geologické aktivity dopraven na ledový povrch měsíce. „Mohli bychom tak získat důkazy přítomnosti biologických projevů nebo velmi zajímavých chemických sloučenin.“
Europa bude jedním ze dvou velmi důkladně studovaných měsíců planety Jupiter (společně s Ganymedem) pomocí kosmických sond, které jsou připravovány ve spolupráci NASA a ESA. Výzkum měsíců by měl být zahájen po příletu k Jupiteru v roce 2026. Pokud bude objeven život na Europě, pak nejspíše v jeho vodním prostředí. Na povrchu měsíce, který nemá atmosféru a kde je teplota hluboko pod nulou, si případní budoucí kosmonauti kytičku arktických máků zřejmě nenatrhají.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17078-could-flowers-bloom-on-icy-moon-europa.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí