Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
V nové studii vědci tvrdí, že nebiologické zdroje, které zvažovali, nemohly plně vysvětlit hojnost organických sloučenin ve vzorku odebraném na Marsu roverem Curiosity, který provozuje agentura NASA.
V březnu 2025 vědci oznámili identifikaci malého množství dekanu, undekanu a dodekanu ve vzorku horniny analyzované v chemické laboratoři roveru Curiosity. Jednalo se o největší organické sloučeniny nalezené na Marsu, přičemž vědci vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o fragmenty mastných kyselin zachované ve starověkém jílovci v kráteru Gale. Na Zemi mastné kyseliny produkují převážně živé organismy, i když mohou vznikat i geologickými procesy.
Z dat Curiosity nebylo možné určit, zda nalezené molekuly byly vytvořeny živými organismy, což vedlo k následné studii, která hodnotila známé nebiologické zdroje těchto organických molekul – například doručení meteority dopadajícími na povrch Marsu – aby se zjistilo, zda by mohly vysvětlit dříve nalezená množství.
Vědci, kteří 4. února 2026 zveřejnili zprávu v časopise Astrobiology, uvádějí, že vzhledem k tomu, že nebiologické zdroje, které zvažovali, nemohly plně vysvětlit hojnost organických sloučenin, je proto rozumné předpokládat, že je mohly vytvořit živé organismy.
Aby dospěli k tomuto závěru, vědci zkombinovali laboratorní radiační experimenty, matematické modelování a data z Curiosity, aby „přetočili čas“ o přibližně 80 milionů let – dobu, po kterou by hornina byla vystavena povrchu Marsu. To jim umožnilo odhadnout, kolik organického materiálu by bylo přítomno předtím, než by byl zničen dlouhodobým vystavením kosmickému záření: mnohem více, než by mohly produkovat typické nebiologické procesy.
Tým tvrdí, že je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom lépe pochopili, jak rychle se organické molekuly rozkládají v hornině za podmínek podobných Marsu – a než bude možné dospět k jakýmkoliv závěrům o absenci nebo přítomnosti života.
Zdroj: https://science.nasa.gov/blogs/science-news/2026/02/06/nasa-study-non-biologic-processes-dont-fully-explain-mars-organics/ a https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/na-marsu-objeveny-organicke-molekuly-nebyvale-velikosti.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí