Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.
Převratnou laserovou technologii vyvíjejí vědci a technici na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) ve spolupráci s odborníky Massachusetts Institute of Technology (MIT). Tato nová technika umožní astronomům zaregistrovat planety velikosti Země na drahách, odpovídajících vzdálenosti Země od Slunce.
„Nyní se nacházíme na vrcholu éry v objevování exoplanet,“ říká Chih-Hao Li, astrofyzik z CfA. „S touto technologií, kterou vyvíjíme, však budou astronomové nakonec schopni objevit první planety opravdu podobné Zemi – podobných velikostí na podobných oběžných drahách.“
Článek byl publikován 3. 4. 2008 v časopise Nature.
Planety obíhající kolem jiných hvězd jsou příliš slabé a příliš vzdálené na to, abychom je mohli přímo spatřit nebo vyfotografovat. Místo toho je musí astronomové hledat na základě gravitačního působení planet na mateřskou hvězdu.
Zatímco gravitace hvězdy přitahuje planetu a udržuje ji v oběžném pohybu, gravitace planety rovněž působí na hvězdu. Toto působení vyvolává nepatrný pohyb hvězdy kolem společného těžiště – při pohledu ze Země se hvězda postupně přibližuje a vzdaluje. Jestliže se tento „pohyb“ děje v rovině našeho pohledu, potom citlivé přístroje zvané spektrografy mohou tyto pohyby registrovat na základě nepatrného posuvu spektrálních čar, zjištěného z rozboru pořízených spekter.
Velikost tohoto „pohupování“ hvězd je závislá na hmotnosti planety a na její vzdálenosti od hvězdy. Větší hmotnost planety vyvolává větší odezvu v pohybu hvězdy, z čehož vyplývá, že hmotnější planetu lze snáze odhalit. Stejně tak planetu v těsné blízkosti hvězdy s krátkou oběžnou periodou lze snadněji odhalit než planetu s dlouhou periodou oběhu (na vzdálenější dráze).
Současné technologie, jakkoliv jsou velmi kvalitní a citlivé, nejsou schopné objevit planety velikosti Země. Nejlepší přístroje jsou zatím schopny „vystopovat“ exoplanety, jejichž hmotnost minimálně 5krát převyšuje hmotnost Země, a to na oběžné dráze, odpovídající vzdálenosti planety Merkur od Slunce.
Nové zařízení nazvané astro-comb, na jehož vývoji se podílí Chih-Hao Li s týmem spolupracovníků, bude schopné vypátrat u blízkých hvězd přítomnost planety velikosti Země na dráze, odpovídající vzdálenosti Země od Slunce. Bude využívat velmi krátké pulsy laserového záření o délce jedné femtosekundy (což je jedna milióntina miliardtiny sekundy) ve spojení s atomovými hodinami. Poskytne tak velmi přesný standard, který umožní mimořádně přesné určení radiální rychlosti hvězdy.
Zařízení astro-comb může provádět měření s přesností jedna ku biliónu. To umožní zvýšit rozlišení metody, používané k určení odchylek v pohybu hvězdy přibližně 100krát, což již dovolí astronomům objevovat planety velikosti Země.
Prototyp zařízení astro-comb bude testován letos v létě na Mount Hopkins Observatory v Arizoně. Tyto testy budou využity k případnému zdokonalení konstrukce. Vylepšená verze zařízení astro-comb bude určena pod názvem New Earths Facility pro pozorování na Kanárských ostrovech. Jeho operační nasazení se očekává někdy kolem roku 2010.
Zdroj: http://www.cfa.harvard.edu/press/2008/pr200808.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí