Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Nový výzkum poskytuje jasnější obrázek o vývoji galaxií v raném vesmíru
21.08.2023
Mezinárodní tým astronomů zhotovil teplotní mapu pro kosmický prach vířící v jedné z nejstarších spirálních galaxií ve vesmíru, která nabízí nový pohled na rychlost růstu galaxie. Doposud byli vědci schopni měřit teplotu většiny vzdálených galaxií pouze v širších dimenzích, aniž by ukázali, jak se teploty v jednotlivých oblastech liší.
Tento výzkum, popsaný v článku nedávno publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (MNRAS), odhaluje jasné důkazy o změnách teploty ve vzdálené galaxii. To naznačuje existenci dvou jedinečných zdrojů tepla – gigantické černé díry v jádru galaxie a tepla generovaného nově vzniklými hvězdami v okolním rotujícím disku.
„Teplota prachu galaxie se může značně lišit podle toho, ve které oblasti se nachází,“ říká Takafumi Tsukui z Australské národní univerzity (ANU) v Canbeře, hlavní autor článku. „Ale většina měření teploty prachu pro vzdálené galaxie existovala v minulosti pro galaxie jako celek, a to kvůli omezenému rozlišení přístrojů.“
„Dokázali jsme změřit teplotu podle regionů, abychom mohli určit, kolik tepla pochází z jednotlivých zdrojů. Dříve bylo takové mapování většinou omezeno na blízké galaxie.“
Výzkum odhaluje jasný rozdíl mezi teplým prachem v centrální oblasti – kde teplo pochází ze supermasivní černé díry v galaxii – a chladnějším prachem ve vnější oblasti, který je pravděpodobně zahříván tvorbou nových hvězd.
Většina galaxií má ve středu supermasivní černou díru, o které se předpokládá, že roste zároveň s galaxií. Když plyn padá do černé díry, je zahříván srážkami rychle se pohybujících částic v blízkosti černé díry a někdy svítí jasněji než samotné hvězdné těleso galaxie.
„Zahřívací energie z černé díry odráží množství plynu, který je do ní přiváděn, a tedy rychlost růstu černé díry, zatímco tepelná energie z tvorby hvězd odráží počet hvězd nově vznikajících v galaxii – rychlost růstu galaxie,“ říká Takafumi Tsukui. „Tento objev poskytuje jasnější obrázek o tom, jak se galaxie a centrální masivní černé díry formují a rostou v raném vesmíru.“
Současný výzkum byl umožněn díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO) v Chile.
„Tato studie demonstruje schopnost podrobného mapování dalekohledem ALMA provozovaného ESO,“ řekla ředitelka Astro3D profesorka Emma Ryan-Weber. „ALMA je nejvýkonnější pole radioteleskopů pro měření milimetrového a submilimetrového záření. Je neuvěřitelné, že se ALMA dokáže podívat na 12 miliard let starou galaxii a rozdělit snímek na dvě složky – jednu z prachu zahřátého z centrální supermasivní díry a druhou z prachu ve vnější části hostitelské galaxie.“
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz