V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.
Studii vedl Pravata K. Mohanty, hlavní řešitel experimentu GRAPES-3 a člen fakulty Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji. Zjištění byla publikována ve Physical Review Letters.
Kosmické záření bylo objeveno před více než stoletím. Je považováno za nejvíce energetické částice ve vesmíru. Naše planeta je jimi neustále bombardována z vesmíru téměř rovnoměrně ze všech směrů konstantní rychlostí. Vstupují do zemské atmosféry a vyvolávají spršku částic, které putují k zemskému povrchu téměř rychlostí světla. Částice spršky tvoří elektrony, fotony, miony, protony, neutrony atd.
Kosmické záření bylo pozorováno v pozoruhodně širokém energetickém rozsahu (10^8 až 10^20 eV). Tok částic kosmického záření prudce klesá s narůstající energií.
Zlom v protonovém kosmickém záření při asi 3 PeV známý jako „Knee“, který byl objeven asi před sedmi desetiletími, je považován za maximální energii pro urychlení kosmického záření v rámci galaktických zdrojů. Popis spektra kosmického záření až po zlomovou energii byl dlouho navrhován a vysvětlován různými modely. Toto pozorování v rámci experimentu GRAPES-3 ukazuje novou vlastnost záření nad 100 TeV.
S využitím kombinace hustého pole scintilačních detektorů a velkoplošného mionového detektoru shromáždili vědci v experimentu GRAPES-3 data se sběrnou plochou několik tisíckrát větší než vesmírné detektory, což umožnilo podrobnější zkoumání kosmického záření nad 100 TeV, kde měření ve vesmíru postrádá přesnost kvůli nízkým statistikám.
Fahim Varsi a další členové týmu analyzovali podmnožinu asi 8 milionů událostí spršky kosmického záření zaznamenaných těmito detektory, kteří k měření spektra kosmického záření použili počítačové simulace náročné na počítačový čas.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-02-kink-proton-spectrum-knowledge-cosmic.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí