V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Tým astrofyziků z University of Warwick ve Velké Británii ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, Northumbrijské univerzity a Královské observatoře v Belgii učinil další krok blíže k pochopení toho, proč je sluneční koróna tak horká. Ve své studii, publikované v časopise Nature Communications, skupina analyzovala data ze dvou zdrojů informací o Slunci.
Sluneční koróna je nejvzdálenější částí jeho atmosféry – dřívější výzkumy naznačovaly, že je tisíckrát teplejší než nitro. A navzdory velkému úsilí vědci stále nevědí, proč tomu tak je. V tomto novém bádání výzkumný tým zaujal nový přístup k nalezení důvodu intenzivního tepla koróny.
Práce skupiny zahrnovala studium dat shromážděných sondou ESA Solar Orbiter a NASA Solar Dynamics Observatory. Oba zdroje nabídly data týkající se plazmatu, které tvoří většinu koróny, včetně jejích smyček. Smyčky jsou obloukovité struktury, které jsou vytvořeny z velmi husté plazmy, která je odděluje od zbytku koróny. Začínají a končí ve stopových bodech ve fotosféře. Při analýze dat pro smyčky výzkumný tým našel nikdy předtím nepozorované „zalomené“ oscilace. Tyto oscilace byly patrné jak ze sondy obíhající kolem Slunce, tak z družice obíhající kolem Země. Smyčky vibrovaly jako struny na kytaře.
Vědci se poté podívali na smyčky blíže a měřili charakteristiky oscilací a rychlost jejich rozpadu. Věci, které oscilují, jak poznamenávají astronomové, se musí buď rozpadnout a nakonec se zastavit, nebo mít zdroj energie, který je udržuje v pohybu. Při studiu zalomených oscilací výzkumný tým zjistil, že se nerozpadají, což naznačuje, že existuje nějaký druh zdroje energie, který je udržuje v chodu.
Výzkumníci dále naznačují, že ať je tento zdroj energie jakýkoli, není náhodný – musí být vnitřní. Předpokládají, že stejný zdroj energie je pravděpodobně zodpovědný za extrémní teplotu v koróně. Došli k závěru, že hlubší studium koronálních oscilací by mohlo odhalit konečný zdroj tepla generovaného v koróně.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-09-closer-sun-corona-hot.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí