Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Snaha astronomů vypátrat exoplanetu stejně velkou jako Země pokračuje. Nedávno NASA oznámila objev takovéto planety s předběžným označením KOI-571.05. Po upřesnění parametrů byla pojmenována Kepler-186f. Planeta má průměr 1,1 velikosti Země a předpokládanou hmotnost 1,11 Země.
Nově objevená exoplaneta obíhá kolem hvězdy, která má průměr 0,47 Slunce a hmotnost 0,48 Slunce. Nachází se v souhvězdí Labutě a od Země je vzdálena 490 světelných roků. Jedná se o hvězdu klasifikovanou jako červený trpaslík spektrální třídy M (tvoří asi 70 % hvězd v naší Galaxii).
Kepler-186f je jednou z pěti planet kroužících kolem hvězdy Kepler-186. Obíhá ve vzdálenosti 52,4 milióny kilometrů, přičemž jeden oběh absolvuje za 130 dnů. Kolem hvězdy Kepler-186 obíhají další čtyři planety, jejichž dráhy leží mnohem blíže, a tudíž na jejich povrchu již bude vysoká teplota nevhodná pro život. Kolem svého slunce obíhají v periodách 4, 7, 13 a 22 dnů. Všechny jsou větší než Země i než Kepler-186f.
„Objev exoplanety Kepler-186f je dalším krokem na cestě k objevu planety podobné Zemi,“ říká Paul Hertz z NASA. „Budoucí kosmické mise NASA jako Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS; 2017) a James Webb Space Telescope (JWST; 2018) budou mít za úkol pátrat po blízkých kamenných planetách, určovat jejich chemické složení, složení jejich atmosfér a zjišťovat, zda na nich existují podmínky vhodné pro život.“
Může být obyvatelná?
Přestože známe velikost planety Kepler-186f, neznáme doposud přesně její hmotnost (některé odhady uvádějí 1,11 hmotnosti Země) ani složení. Z pozorování pouze vyplývá, že by se mohlo jednat o kamenné těleso. Při pohledu z povrchu planety Kepler-186f svítí mateřská hvězda v pravé poledne stejně, jako se na Zemi jeví Slunce asi hodinu před západem. Planeta obíhá při vnějším okraji obyvatelné zóny mateřské hvězdy.
„To, že se planeta nachází v obyvatelné zóně, ještě neznamená, že planeta je obyvatelná. Teplota na povrchu planety silně závisí na její atmosféře, na rychlosti větrů a na rychlosti rotace,“ říká Thomas Barclay (Ames Research Institute). „Kepler-186f může být spíše sestřenicí než dvojčetem Země.“
Mohla by na planetě Kepler-186f být kapalná voda? Těžko říct. Podle všeho dostává od červeného trpaslíka zhruba třetinu záření ve srovnání se Zemí. K tomu, aby za takových okolností měla kapalnou vodu, by potřebovala atmosféru s mohutnou vrstvou oxidu uhličitého či jiného skleníkového plynu. To ale rozhodně není nemožné.
Pod vlivem červeného trpaslíka
„Ze všech známých exoplanet pouze tato jediná připomíná náš domov,“ říká Thomas Barclay (NASA, Ames Research Center). Její průměr pouze o 10 % převyšuje naši Zemi a je nejmenší planetou mimo Sluneční soustavu, která obíhá kolem mateřské hvězdy uvnitř tzv. obyvatelné zóny. V současné době známe již asi 20 planet obíhajících v obyvatelné zóně, avšak exoplaneta Kepler-186f je z nich nejmenší a nejvíce se blíží průměru Země.
Jak už bylo uvedeno výše, mateřská hvězda Kepler-186 patří mezi červené trpaslíky. Takové hvězdy jsou mnohem aktivnější než Slunce, dochází u nich k většímu počtu erupcí a produkují mnohem intenzivnější hvězdný vítr. Vzhledem k tomu, že planeta Kepler-186f je o něco větší než Země, tak pokud má stejnou vnitřní strukturu, její magnetické pole může být rovněž silnější. To může vyvolávat interakce mezi intenzivní radiací hvězdy a případnou atmosférou planety, v níž mohou vznikat velmi často velkolepé polární záře viditelné z velké části povrchu planety.
Zdroj: http://www.nasa.gov/ames/kepler/nasas-kepler-discovers-first-earth-size-planet-in-the-habitable-zone-of-another-star/index.html a http://www.space.com/25526-earthsize-planet-kepler-186f-habitable-infographic.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí