V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Nově objevená hvězda pojmenovaná S4716 dosahující rychlosti 8 000 km/s se přibližuje na vzdálenost 98 AU (astronomických jednotek) k objektu Sagittarius A*, což je supermasicní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. V centru naší Galaxie se nachází supermasivní černá díra pojmenovaná Sagittarius A* (Sgr A*), jejíž hmotnost byla určena na 4,1 miliónu hmotností Slunce. Toto gravitační monstrum je obklopeno skupinou hvězd přezdívanou S hvězdokupa, které kolem černé díry obíhají vysokými rychlostmi.
Snímek v úvodu článku představuje pohled na střed naší Galaxie, který byl pořízen kamerou NIRC2 na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory. Snímek ukazuje polohy několika hvězd hvězdokupy S v blízkosti černé díry Sagittarius A*, která je na snímku znázorněna černým křížkem. Hvězda znázorněná bílým čárkovaným kroužkem má jasnost 16,3 mag, zatímco hvězda v modrém kruhu má jasnost 17 mag.
Poprvé byly tyto hvězdy identifikovány v roce 1996. Tyto stálice s označením S mohou být charakterizovány vysokou rychlostí až několika tisíc kilometrů za sekundu, některé z nich se pohybují na velmi protáhlých eliptických drahách.
To je pozoruhodný úspěch na technologické a vědecké úrovni pro analýzu drah těchto hvězd, které procházejí kolem objektu Sagittarius A* ve vzdálenostech srovnatelných s velikostí naší Sluneční soustavy.
Na základě dat použitých z přístrojů NIRC2 a OSIRIS umístěných na dalekohledech Keck I a Keck II observatoře W. M. Keck Observatory, přístrojů SINFONI a NACO na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře ESO a přístroje GRAVITY instalovaném na Very Large Telescope Interferometer, Florian Peissker a jeho spolupracovníci detekovali nového člena hvězdokupy S.
Nová hvězda pojmenovaná S4716 náleží ke spektrálnímu typu B8/9 a kolem černé díry Sagittarius A* obíhá ve vzdálenosti 98 až 702 AU, přičemž jeden oběh vykoná za 4 roky. (1 AU = 149 597 871 km.)
„Pro hvězdu to může být stabilní dráha. V nejbližším okolí supermasivní černé díry byla zcela neočekávaná a její vzdálenost značí limit, který může být pozorován pomocí tradičních dalekohledů,“ říká Florian Peissker, astronom na I. Physikalisches Institut der Universität zu Köln.
Objev hvězdy S4716 vrhá nové světlo na původ a vývoj drah rychle se pohybujících hvězd v samotném srdci Mléčné dráhy.
„Krátkoperiodická kompaktní oběžná dráha hvězdy S4716 je fakticky záhadou,“ říká Michael Zajaček, astrofyzik Masarykovy univerzity v Brně. „Hvězdy se nemohou vůbec snadno zrodit v blízkosti černé díry. Hvězda S4716 se posouvá směrem dovnitř, například v důsledku přibližování jiných hvězd a objektů ve hvězdokupě S, což způsobuje, že její dráha se významně smršťuje.“
Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/s4716-star-10974.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí