Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.
Doposud družice WISE objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. V jazyku astronomů to znamená, že se k Zemi přibližují na vzdálenost menší než 45 miliónů km. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.
Kosmická observatoř WISE dokončila v těchto dnech kompletní průzkum celé oblohy a současně zahájila druhé kolo průzkumu.
„Většina dalekohledů se zaměřuje na nejteplejší a nejjasnější objekty ve vesmíru,“ říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT). „Družice WISE je mimořádně citlivá především na záření chladných a tmavých objektů, které bychom mohli označit jako neviditelné (stealth) objekty ve vesmíru.“
Tým vědců kolem družice WISE (cena 320 miliónů dolarů) je navýsost spokojen s dosavadními objevy, učiněnými od vypuštění observatoře na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 2009. Astronomové očekávají, že se jim podaří do konce letošního roku objevit milióny nových objektů, které umožní získat přesnější odpovědi na otázku, jak vznikaly planety, hvězdy či galaxie.
Kromě velkého počtu asteroidů objevila družice WISE rovněž 15 nových komet. Dále vypátrala stovky pravděpodobných hnědých trpaslíků – tj. hvězdných objektů, které jsou mnohem hmotnější než planety avšak mnohem lehčí než hvězdy – a u 20 z nich byla potvrzena jejich příslušnost do této kategorie těles (včetně objevu nejstudenějšího známého hnědého trpaslíka).
Kosmická observatoř WISE s objektivem o průměru 40 cm byla postavena v Utah State University's Space Dynamics Laboratory. Kolem Země obíhá ve výšce 520 km, odkud pořizuje co 11 sekund jednotlivé snímky, až postupně vyfotografuje celou oblohu (což čítá asi 1,3 miliónu fotografií).
Od okamžiku, kdy družice WISE začala pracovat, tým pracovníků z JPL oznamoval informace o nově objevených blízkozemních objektech do Minor Planet Center (International Astronomical Union), kde udržují databázi drah všech malých těles Sluneční soustavy.
„WISE objevila blízkozemní asteroidy, které jsou v průměru větší, než lze pozorovat současnými dalekohledy, což by mělo astronomům pomoci přesněji vypočítat případnou hrozbu srážky se Zemí,“ říká astronom Timothy B. Spahr, ředitel Minor Planet Center.
Pozorování z družice WISE přicházejí zhruba čtvrt století po vypuštění družice IRAS (Infra-red Astronomy Satellite), která v roce 1983 poprvé zmapovala oblohu v oboru infračerveného záření. Na rozdíl od svého předchůdce je družice WISE mnohem výkonnější a citlivější. Ve své činnosti bude pokračovat pravděpodobně do konce letošního roku, kdy spotřebuje veškeré chladící medium.
Zdroj: http://www.physorg.com/news198488543.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí