V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Několik tisíc kompaktních a hmotných kulových hvězdokup se zformovalo přibližně v průběhu poslední miliardy roků kolem NGC 1275, což je centrální galaxie v kupě galaxií v souhvězdí Persea. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Nature Astronomy. Kulové hvězdokupy jsou sférická uskupení několik tisíc až miliónů starých hvězd, gravitačně svázaných do jednotlivých uskupení o průměru 100 až 200 světelných roků.
Tyto hvězdné systémy jsou zpravidla nejstaršími známými objekty ve vesmíru a jsou to relikvie z raných etap vzniku galaxií. V největším počtu se vyskytují v okolí velmi hmotných eliptických galaxií a převážně se zdržují ve vnějších a málo zaplněných oblastech galaxií, v tzv. halo.
„Není zcela jasné, jak se uprostřed kupy galaxií mohla zformovat nejjasnější galaxie,“ říká profesor Thomas Broadhurst, astronom na University of Basque Country. „Skutečnost, že obsahuje tisíce starých kulových hvězdokup, může naznačovat vysvětlení.“
V nové studii profesor Broadhurst se svými spolupracovníky analyzoval fotografie galaxie NGC 1275, což je obří eliptická galaxie v centru kupy galaxií Perseus, pořízených pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST provozovaného NASA.
„Zjistili jsme, že tisíce nových kulových hvězdokup se zformovaly v průběhu poslední miliardy roků ze studeného plynu v obří galaxii nacházející se v centru kupy galaxií Perseus,“ říká profesor Broadhurst. „Nejmladší kulové hvězdokupy jsou navzájem těsně sdruženy, a proto se musely vytvořit ze spletité sítě vláken chladného plynu, který je roztažen do vnějších oblastí obří galaxie.“
Tato síť tvořená studeným plynem se sráží s horkým plynem, který naplňuje celou kupu galaxií v souhvězdí Persea. Ve skutečnosti se plyn koncentruje v centru, což mu dovoluje rychleji chladnout, a to vede k tvorbě kulových hvězdokup.
Jakmile se zformují tyto „nezletilé“ kulové hvězdokupy, tak nezůstávají uzamčené v síti tvořené filamety chladného plynu a doslova padají „dolů“ směrem k obří galaxii podobně jako kapky deště vypadávající z oblaků.
„Můžeme tak očekávat, že centrální galaxie v takovýchto kupách budou zvyšovat svoji jasnost s kosmickým věkem jako důsledek deště kulových hvězdokup vypadávajících z plynu, který je obklopuje,“ dodává Thomas Broadhurst.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/young-globular-clusters-perseus-clusters-central-galaxy-07748.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí