V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Plyn je základním materiálem, z kterého se zformovaly všechny galaxie. Vývoj galaxií je primárně procesem akrece atomárního plynu z mezigalaktického prostředí a jeho transformování do podoby hvězd. Pozorování a výzkum atomárního plynu uvnitř a v okolí galaxií je rozhodující pro studium vzniku galaxií a jejich vývojových modelů. Pozorování jemné struktury emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v případě atomárního vodíku na rádiových vlnách je nejpřímočařejší cestou k výzkumu atomárního plynu.
Nedávné obsáhlé mapování při pozorování emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v sousedství velmi dobře známé kompaktní skupiny galaxií Stephanův kvintet pomocí čínského radioteleskopu FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), kdy vedoucím týmu byl Xu Cong, výzkumník z National Astronomical Observatories of the Chinese Academy of Sciences (NAOC), se podařilo odhalit velmi velké struktury atomárního plynu o délce zhruba 2 milióny světelných roků (tj. přibližně 20krát větší než průměr Mléčné dráhy.
Radioteleskop FAST je v současné době největší a nejcitlivější jednotlivou anténou na světě. Její 19svazkový přijímač v největším pásmu L napájí sadu detektorů pro pozorování na vlnové délce 21 centimetrů. Plné uvedení do provozu 19svazkového přijímače radioteleskopu FAST otevřelo nové okno v oblasti výzkumu atomárního plynu v kosmickém prostoru, zejména pro nízkohustotní difuzní plyn ze vzdálených galaxií.
„Toto je největší struktura atomárního plynu doposud objevená v okolí kupy galaxií,“ říká Xu Cong. Při pozorování bylo dosaženo vysoké citlivosti a úhlového rozlišení 4´, což v současné době umožňuje pozorování atomárního vodíku s největší citlivostí na emisní čáře 21 centimetrů s tímto úhlovým rozlišením.
Skupinu galaxií Stephanův kvintet objevil francouzský astronom Edouard Stephan v roce 1877. Nová pozorování ukázala, že velkorozměrový difuzní nízkohustotní plyn existuje daleko od centra kupy galaxií a je pravděpodobné, že plyn zde existoval i před jednou miliardou roků. Pozorování vybízejí současné teorie ke studiu galaktických kup a jejich vývoje, protože není jasné, jak nízkohustotní atomární plyn může přežívat ionizaci působením intergalaktického ultrafialového pozadí na tak dlouhé časové škále.
Objev byl nedávno publikován v časopise Nature.
Zdroj: https://scitechdaily.com/20-times-larger-than-the-milky-way-large-atomic-gas-structure-discovered/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí