Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Observatoř Very Rubinové objevila hvězdný proud vycházející z galaxie M61, spirální galaxie v kupě galaxií v Panně. Rozkládá se na délku přibližně 50 kpc, neboli 163 000 světelných let. Čelní snímek galaxie M61 pochází z průzkumu PHANGS (Physics at High Angular Resolution in Nearby GalaxieS).
Observatoř Vera Rubin (VRO) ještě nezačala svůj dlouho očekávaný projekt Legacy Survey of Space and Time (LSST). První světlo však spatřila v červnu 2025, kdy v rámci zprovoznění své hlavní kamery pořídila snímky Virgo First Look. Tyto snímky jsou ukázkou toho, jak observatoř v rámci projektu LSST zachytila kupu galaxií v Panně.
Přestože galaxie v kupě galaxií v Panně byly dobře prozkoumány, výkonný teleskop VRO odhalil nové, dosud neviděné detaily. Astronomové detekovali obrovský hvězdný proud vycházející z jedné z galaxií kupy, Messier 61 (NGC 4303).
Objev je součástí nového výzkumného projektu s názvem „Hvězdný proud kolem spirální galaxie Messier 61 na snímku Rubin First Look“. Bude publikován v časopise Research Notes of the American Astronomical Society a hlavním autorem je Aaron Romanowsky z katedry fyziky a astronomie na Státní univerzitě v San Jose.
Autoři vysvětlují, že mezi všemi novými detaily odhalenými na snímcích VRO vyniká nový hvězdný proud. „Jednou dramatickou novinkou je dlouhý, úzký hvězdný proud táhnoucí se severně od galaxie M61, podobné Mléčné dráze,“ píší vědci.
Tyto typy proudů jsou obvykle zbytky trpasličí galaxie nebo kulové hvězdokupy, která byla roztrhána slapovými silami větší galaxie. Oběžná dráha natahuje hvězdy do proudu. V Mléčné dráze existuje mnoho známých proudů a většinou měří desítky tisíc světelných let. Nově objevený proud v M61 je však zastíní: je dlouhý asi 163 000 světelných let.
„Obří spirální galaxie, jako je Mléčná dráha, neustále přitahují trpasličí galaxie, které po kolizi vytvářejí hvězdné proudy, jakožto charakteristické znaky hierarchického vesmíru, užitečné pro testování teorií formování galaxií a temné hmoty,“ píší autoři ve výzkumné zprávě. M61 je obří spirální galaxie stejně jako Mléčná dráha a proud by mohl pocházet ze srážky, která způsobila hvězdný výbuch v jejím jádru asi před 10 miliony lety.
Ve skutečnosti by progenitorová galaxie proudu mohla být zodpovědná za více než jen za samotný proud. Mohla formovat M61 zásadnějšími způsoby. „Vzhledem k hmotnosti dopadajícího hala o hmotnosti ~8 × 10^10M⊙, očekávané na základě její hmotnosti, by progenitorová galaxie proudu mohla být zodpovědná za vznik příčky, hvězdokupu a aktivní galaktické jádro v M61, což připomíná událost Sgr v Mléčné dráze,“ píší autoři.
Sgr, na který autoři odkazují, je hvězdný proud z trpasličí sféroidní galaxie Sagittarius. Je to satelit Mléčné dráhy, který obíhá na polární dráze kolem naší Galaxie. Několikrát proletěl její rovinou a data z družice Gaia ukazují, že interakce spustily masivní epizody vzniku hvězd.
Proud má také složitý koncový chochol, který čeká na podrobnější studium. Má rozměry přibližně 30 000 krát 13 000 světelných let.
Mnozí z nás čekali, až observatoř Vera Rubin zahájí pozorování, a tento objev nového hvězdného proudu v hojně pozorované galaxii jen přidává na vzrušení. Kdo ví, co dalšího se skrývá před našima očima a čeká na odhalení novou observatoří?
„Je pozoruhodné, že proud zůstal dlouho nepovšimnut v okolí Messierovy galaxie,“ uzavírají autoři. „Očekáváme, že s budoucími daty z observatoře Vera Rubin bude odhalena spousta substruktur i v okolí dalších galaxií.“
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí