Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

V neděli 2. března 2008 si připomeneme již 30. výročí startu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Tehdejší Československo se tak stalo třetím státem světa, který měl svého vlastního kosmonauta. Vladimír Remek se stal 87. kosmonautem světa. Jeho startem byl oceněn náš podíl při výzkumu vesmíru v programu Interkosmos. Vždyť již v říjnu téhož roku byla společně s družicí Interkosmos 18 vypuštěna první samostatná československá družice MAGION 1, která se o měsíc později oddělila od mateřské družice a dostala se na samostatnou oběžnou dráhu.
Na start Vladimíra Remka mám svoji osobní vzpomínku. V té době jsem se již poměrně dlouho zajímal o kosmonautiku a 1. března 1978 jsem nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí jako mladý odborný pracovník. Měl jsem odpolední službu a mj. jsem měl za úkol „hlídat“ telefon, pokud by někdo zavolal na hvězdárnu. Skutečně. Zazvonil telefon, zvedl jsem sluchátko a představil jsem se. Na druhém konci se ozvalo: „Dobrý den. U telefonu František Tvrz, redaktor Českého rozhlasu Ostrava. Víte o tom, že zítra odstartuje do vesmíru československý kosmonaut?“
Samozřejmě že jsem o připravovaném startu věděl, avšak přesné datum startu neznal. Ale v té době již bylo všeobecně známo, že se tak stane každým dnem. 2. března zaburácely na kosmodromu Bajkonur motory nosné rakety a kosmická loď Sojuz 28 se vydala na oběžnou dráhu. Na její palubě se kromě Vladimíra Remka nacházel velitel letu Alexej A. Gubarev. Cílem letu bylo spojení se stanicí Saljut 6 (první stanicí se dvěma stykovacími uzly) a provedení několika experimentů, připravených našimi odborníky. Po letu trvajícím 7 d 22 h 18 min se posádka úspěšně vrátila do náruče matičky Země.
Za uplynulých 30 roků pilotované lety značně pokročily. Na scéně se objevil americký raketoplán (jeho „konkurent“ – sovětský Buran již takové štěstí neměl), doba pobytu kosmonautů ve vesmíru se prodlužovala, na oběžné dráze kolem Země se vystřídaly další kosmické stanice Saljut 7, MIR a současná Mezinárodní kosmická stanice ISS. Jak už bylo uvedeno výše, Vladimír Remek se stal kosmonautem s pořadovým číslem 87. Dnešní seznam kosmonautů čítá již téměř 470 jmen různých států světa. Je mezi nimi i slovenský kosmonaut Ivan Bella. Na oběžnou dráhu kolem Země se dostalo rovněž 5 kosmických „turistů“, dnes spíše označovaných jako „účastník kosmického letu“ či jako „platící“ kosmonaut.
A na scéně se objevila třetí kosmická velmoc – Čína, jejíž první kosmonaut Yang Li-Wei odstartoval do vesmíru na palubě kosmické lodi Shen Zhou – 5 dne 15. 10. 2003.
Jakým tempem se bude dál rozvíjet pilotovaná kosmonautika, lze jen těžko odhadnout. Nicméně je jisté, že do roku 2010 by měla být dokončena výstavba stanice ISS, na jejíž palubě by se již od roku 2009 měly střídat šestičlenné dlouhodobé posádky (dnes jsou pouze tříčlenné). Připravuje se návrat amerických astronautů na Měsíc (kolem roku 2020), v plánu je vybudování stálé vědecké základny na povrchu našeho věrného souputníka a NASA rovněž uvažuje o realizaci pilotovaného letu na rudou planetu Mars (orientační termín kolem roku 2031).
A na závěr jedna řečnická otázka: Kdy se do vesmíru vydá následovník Vladimíra Remka? Možná se už mezi námi pohybuje, ale ještě o tom neví.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí