Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Astronomové vedeni Durhamskou univerzitou objevili jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny, s hmotností více než 30 miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce, a to s využitím gravitační čočky a superpočítačových simulací na zařízení DiRAC HPC. Tato průkopnická technika, která simuluje světlo putující vesmírem, umožnila vědcům přesně předpovědět dráhu světla, jak je vidět na skutečných snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Objev byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
S využitím jevu zvaného gravitační čočka objevil tým astronomů jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny. Tým vedený Durhamskou univerzitou ve Velké Británii použil gravitační čočku – kdy galaxie v popředí ohýbá světlo ze vzdálenějšího objektu a zvětšuje jej – a superpočítačové simulace na zařízení DiRAC HPC, které umožnily týmu podrobně prozkoumat, jak světlo ohýbá černá díra uvnitř galaxie stovky milionů světelných let od Země.
Tým simuloval světlo putující vesmírem několik set tisíckrát, přičemž každá simulace zahrnovala jinou hmotnost černé díry, která změnila cestu světla k Zemi. Když vědci do jedné ze svých simulací zahrnuli ultramasivní černou díru, dráha, kterou světlo z daleké galaxie dosáhlo Země, odpovídala dráze na skutečných snímcích pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem.
To, co tým našel, byla ultramasivní černá díra, objekt o hmotnosti více než 30 miliardkrát větší než hmotnost našeho Slunce, v galaxii v popředí. Toto je první černá díra nalezená pomocí gravitační čočky a zjištění byla zveřejněna 29. března 2023 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Většina největších černých děr, o kterých víme, je v aktivním stavu, kdy se hmota vtažená do blízkosti černé díry zahřívá a uvolňuje energii ve formě světla, rentgenového a dalšího záření. Gravitační čočka umožňuje studovat neaktivní černé díry, což v současnosti není jinak možné ve vzdálených galaxiích. Tento přístup by mohl astronomům umožnit objevit mnohem více neaktivních ultramasivních černých děr, než se dříve myslelo, a prozkoumat, jak se zvětšily.
Příběh tohoto konkrétního objevu začal v roce 2004, kdy si astronom z Durhamské univerzity, profesor Alastair Edge, všiml obřího oblouku gravitační čočky, když si prohlížel snímky průzkumu galaxie. O 19 let později a s pomocí několika snímků s extrémně vysokým rozlišením z Hubbleova teleskopu a superpočítačového zařízení DiRAC COSMA8 na Durhamské univerzitě se týmu astronomů podařilo tento objekt znovu prozkoumat.
Tým doufá, že je to první krok k umožnění hlubšího zkoumání záhad černých děr a že budoucí dalekohledy ve velkém měřítku pomohou astronomům studovat ještě vzdálenější černé díry, aby se dozvěděli více o jejich velikosti a hmotnosti.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí