Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Výzkum odhaluje, že sopky Olympus Mons a Alba Mons na Marsu vykazují rysy podobné aktivním sopečným ostrovům Země, což pravděpodobně naznačuje minulou interakci lávy a kapalné vody. To podporuje hypotézu, že v severních nížinách Marsu mohl kdysi existovat obrovský oceán. Studium těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout pohled na klimatický vývoj Marsu. Představte si sopečný ostrov o velikosti Francie a přes 20 kilometrů vysoký. Taková krajina možná kdysi existovala na planetě Mars.
Nedávná práce vedená výzkumníkem CNRS, publikovaná v časopise Earth and Planetary Science Letters 24. července 2023 ukazuje, že obří sopka Olympus Mons na Marsu sdílí morfologické podobnosti s mnoha aktivními sopečnými ostrovy na Zemi. Vědci se domnívají, že jsou výsledkem kontaktu kapalné vody a lávy ze sopky.
Podobné útvary na severním úbočí vulkánu Alba Mons, který se nachází více než 1 500 km od Olympus Mons, také podporují myšlenku, že obrovský oceán kapalné vody kdysi zabíral severní nížiny rudé planety. Přesné datování těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout značné množství informací o klimatickém vývoji Marsu.
Olympus Mons je velká štítová sopka na planetě Mars. Je to nejvyšší sopka a největší štítová sopka ve Sluneční soustavě. Olympus Mons, stojící v impozantní výšce asi 22 kilometrů, je téměř třikrát vyšší než Mount Everest, což je nejvyšší hora na Zemi. Olympus Mons má průměr základny asi 600 kilometrů, což je srovnatelné s velikostí státu Arizona ve Spojených státech amerických.
Termín „štítová sopka“ se používá k popisu typu sopky, která má široké svahy vytvořené erupcí lávy s nízkou viskozitou, která může proudit na velkou vzdálenost, než se ochladí a ztvrdne. Taková sopka získala název podle své velikosti a tvaru, který připomíná štít válečníka.
Kaldera (kráter na vrcholu sopky) Olympus Mons je asi 80 kilometrů široká a skládá se ze šesti překrývajících se jam nebo kráterů vytvořených různými sopečnými událostmi. K těmto událostem došlo, když se magmatické komory pod povrchem vyprázdnily a půda nad nimi se zhroutila.
Olympus Mons se nachází v oblasti Tharsis Montes na Marsu, která je domovem několika dalších velkých sopek. Její stáří se odhaduje na asi 200 milionů let a důkazy z různých misí na Mars naznačují, že láva vytékala ze sopky ještě v relativně nedávné minulosti, geologicky řečeno – asi před 2 miliony let.
autor: František Martinek