Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Výzkum odhaluje, že sopky Olympus Mons a Alba Mons na Marsu vykazují rysy podobné aktivním sopečným ostrovům Země, což pravděpodobně naznačuje minulou interakci lávy a kapalné vody. To podporuje hypotézu, že v severních nížinách Marsu mohl kdysi existovat obrovský oceán. Studium těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout pohled na klimatický vývoj Marsu. Představte si sopečný ostrov o velikosti Francie a přes 20 kilometrů vysoký. Taková krajina možná kdysi existovala na planetě Mars.
Nedávná práce vedená výzkumníkem CNRS, publikovaná v časopise Earth and Planetary Science Letters 24. července 2023 ukazuje, že obří sopka Olympus Mons na Marsu sdílí morfologické podobnosti s mnoha aktivními sopečnými ostrovy na Zemi. Vědci se domnívají, že jsou výsledkem kontaktu kapalné vody a lávy ze sopky.
Podobné útvary na severním úbočí vulkánu Alba Mons, který se nachází více než 1 500 km od Olympus Mons, také podporují myšlenku, že obrovský oceán kapalné vody kdysi zabíral severní nížiny rudé planety. Přesné datování těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout značné množství informací o klimatickém vývoji Marsu.
Olympus Mons je velká štítová sopka na planetě Mars. Je to nejvyšší sopka a největší štítová sopka ve Sluneční soustavě. Olympus Mons, stojící v impozantní výšce asi 22 kilometrů, je téměř třikrát vyšší než Mount Everest, což je nejvyšší hora na Zemi. Olympus Mons má průměr základny asi 600 kilometrů, což je srovnatelné s velikostí státu Arizona ve Spojených státech amerických.
Termín „štítová sopka“ se používá k popisu typu sopky, která má široké svahy vytvořené erupcí lávy s nízkou viskozitou, která může proudit na velkou vzdálenost, než se ochladí a ztvrdne. Taková sopka získala název podle své velikosti a tvaru, který připomíná štít válečníka.
Kaldera (kráter na vrcholu sopky) Olympus Mons je asi 80 kilometrů široká a skládá se ze šesti překrývajících se jam nebo kráterů vytvořených různými sopečnými událostmi. K těmto událostem došlo, když se magmatické komory pod povrchem vyprázdnily a půda nad nimi se zhroutila.
Olympus Mons se nachází v oblasti Tharsis Montes na Marsu, která je domovem několika dalších velkých sopek. Její stáří se odhaduje na asi 200 milionů let a důkazy z různých misí na Mars naznačují, že láva vytékala ze sopky ještě v relativně nedávné minulosti, geologicky řečeno – asi před 2 miliony let.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí