Oumuamua je ledovým fragmentem exoplanety podobné Plutu

1I/´Oumuamua, podivný objekt původem mimo Sluneční soustavu, byl objeven 19. října 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 jako malé velmi protáhlé těleso, avšak velmi jasné. Jeho odrazivost byla přibližně stejná jako u povrchu Pluta a Tritonu, jež jsou pokryty různými exotickými ledy. Dvojice astrofyziků z Arizona State University (ASU) prozkoumala několik rozmanitých ledů. Zjistili, že povrch tělesa 1I/´Oumuamua nejlépe odpovídá ledu dusíku, který by vysvětlil mnoho věcí, které výzkumníci vědí o tomto mezihvězdném poutníku. Astronomové rovněž předpokládají, že objekt ´Oumuamua byl pravděpodobně vymrštěn z mladé planetární soustavy zhruba před půl miliardou roků.

„V mnoha ohledech se objekt ´Oumuamua podobal kometě, avšak v mnoha směrech byl docela specifický, takže jeho podstata byla obklopena záhadou a byly hojně rozšířené spekulace, o co se může ve skutečnosti jednat,“ říká profesor Steven Desch, vědecký pracovník School of Earth and Space Exploration at Arizona State University.

Na základě pozorování objektu ´Oumuamua určili Steven Desch a jeho spolupracovník Alan Jackson několik charakteristik tohoto mezihvězdného objektu, které jej odlišovaly od toho, co by bylo možné očekávat u komety.

Pokud jde o rychlost, objekt vstoupil do Sluneční soustavy rychlostí trochu menší, než bychom očekávali, což naznačuje, že necestoval mezihvězdným prostorem déle než zhruba miliardu roků. Pokud se týká velikosti, jeho „lívancový“ tvar byl také mnohem více zploštělý, než u jiných známých těles ve Sluneční soustavě.

Astronomové také zjistili, že zatímco ´Oumuamua byl nepatrné urychlován ve směru pryč od Slunce, tento tlak byl silnější, než aby mohl být považován za obvyklý. Nakonec objekt postrádal prokazatelný únik plynu, který bývá ve skutečnosti u komet zobrazen vizuálně v podobě ohonu.

Celkově bylo těleso ´Oumuamua velmi podobné kometám, avšak jinak, než v případě libovolných komet, které byly vůbec kdy pozorovány ve Sluneční soustavě. Autoři vyslovili hypotézu, že objekt byl složen z rozmanitých exotických ledů a vypočítali, jak rychle by tyto ledy mohly sublimovat při průletu objektu ´Oumuamua kolem Slunce. Z toho vypočítali raketový efekt urychlující těleso, hmotnost a tvar objektu, a také odrazivost ledu.

„To byl pro nás vzrušující okamžik. Uvědomili jsme si, že kusy ledu měly mnohem vyšší odrazivost, než mohl kdokoliv předpokládat, což znamená, že objekt mohl být ve skutečnosti menší,“ říká Steven Desch. „Stejný raketový efekt by pak udělil objektu ´Oumuamua větší urychlování; větší než obvykle prodělávají komety.“

Tým astronomů objevil zejména jeden led – tuhý dusík – který poskytuje shodu se všemi vlastnostmi objektu současně. A protože pevný dusíkový led se nachází na povrchu trpasličí planety Pluto, je docela možné, že kometám podobný objekt mohl být utvořen ze stejného materiálu.

„Víme, že jsme narazili na správnou představu, když jsme zhotovili výpočty, jak by mohlo albedo na základě pohybu objektu ´Oumuamua odpovídat pozorováním,“ říká Alan Jackson. „Tato hodnota vyšla stejná, jakou pozorujeme na povrchu Pluta či Tritonu, což jsou tělesa pokrytá ledem z dusíku.“

Astronomové následně vypočítali rychlost, kterou by kusy pevného dusíkového ledu byly vymrštěny z povrchu Pluta a podobných těles v rané fázi vývoje Sluneční soustavy. A potom vypočítali šanci, s jakou kusy pevného dusíkového ledu z jiných planetárních soustav mohly doputovat až k nám.

„Kus dusíkového ledu byl vymrštěn z povrchu planety v důsledku impaktu zhruba před půl miliardou roků a vyhozen ven z mateřské planetární soustavy,“ říká Alan Jackson.

Existence tělesa složeného ze zmrzlého dusíku rovněž vysvětluje neobvyklý tvar objektu ´Oumuamua. Jak se vnější vrstvy dusíkového ledu vypařují, tvar tělesa se stává postupně více zploštělý, zrovna tak jako kostka mýdla postupně ztrácí vnější vrstvy při používání.

Dva články zpracované vědeckým týmem byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Planets.

Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/oumuamua-nitrogen-ice-fragment-pluto-like-exoplanet-09465.html

autor: František Martinek