Perla na Saturnově prstenci

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy.

Titan, největší měsíc planety Saturn (průměr 5 150 km), vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou „šňůru“ Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety. Tuto nádhernou fotografii pořídila sonda Cassini dne 6. 5. 2012 ze vzdálenosti 700 000 km od Titanu.

Slabé ale nádherné detaily uvnitř horních vrstev atmosféry obří plynné planety vykreslují poklidnou scenérii. Tenký pás jasných bílých oblaků tvořených čpavkovým ledem sahá směrem k hornímu okraji obrázku, zatímco v místě narušení této vrstvy jsou vidět vybledlé jizvy po obřích bouřích, které zuřily napříč planetou během velké části roku 2011.

Stíny vržené prstenci planety Saturn vypadají, jako by byly namalovány na povrch jižní polokoule planety v podobě dvou širokých pásů rozdělených tenkými světlejšími mezerami, odrážejícími spletitost jednotlivých prstýnků.

Jak postupně spějí roční období na Saturnu směrem k létu na severní polokouli planety, prstence se budou zdát, jako by byly širší a širší.

Na publikovaném snímku vypadá Titan, největší měsíc planety Saturn, jako by byl navlečený na prstencích planety Saturn podobně jako korálek náhrdelníku. Tento úkaz je důsledkem seřazení sondy, měsíce a prstenců do jedné linie ve směru pohledu kamery na palubě kosmické sondy Cassini. Titan obíhá kolem Saturnu v průměrné vzdálenosti 1 221 870 km, přičemž jeden oběh vykoná za necelých 16 dnů.

Měsíc Titan je záhadou sám o sobě – je obklopen hustou atmosférou s vysokým obsahem dusíku. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru (dokonce hustější než atmosféra Země). Jezera kapalných uhlovodíků pokrývající jeho povrch a účinný metanový cyklus hrají podobnou úlohu, jako koloběh vody na Zemi včetně vzniku oblaků, deště kapalného metanu a řek vlévajících se do velkého počtu jezer.

Kosmická sonda Cassini byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004. Její mise byla již dvakrát prodloužena. Současný výzkum pod názvem Cassini Solstice Mission bude pokračovat až do září roku 2017.

Credits: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/J. Major.

Zdroj: http://www.esa.int/export/esaSC/SEMYIPAXH3H_index_0.html

autor: František Martinek