Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Phoenix úspěšně přistál na Marsu
26.05.2008
Americká kosmická sonda Phoenix (start 4. 8. 2007) úspěšně přistála v noci z 25./26. května 2008 v blízkosti severní polární čepičky Marsu. Krátce po přistání vyslala na Zemi první snímky, zachycující vzhled terénu v blízkosti sondy, jejíž přistávací hmotnost je 350 kg (včetně 25 kg vědeckých přístrojů).
Sonda úspěšně provedla aerodynamické brždění odporem atmosféry, následoval sestup na padácích a v závěrečné fázi přistávacího manévru pracovaly brzdící raketové motory. Celý přistávací manévr trval zhruba 7 minut, během kterých byla rychlost sondy 20 400 km/h snížena na bezpečnou hodnotu pro uskutečnění měkkého přistání na třech přistávacích nohách.
Kosmická sonda Phoenix v ceně 420 miliónů dolarů má za úkol získat informace, které by pomohly vědcům odpovědět na otázku, zda v polárních oblastech Marsu existují podmínky příznivé pro přítomnost mikrobiálního života.
Po přistání sonda úspěšně rozvinula dva panely slunečních baterií kruhového tvaru, které budou veškerou aparaturu zásobovat potřebnou elektrickou energií. Výkon solárních panelů však bude postupně klesat se snižující se výškou Slunce nad obzorem, a také se zvyšujícím se stupněm zaprášení – pokrytím povrchu panelů usazeným prachem.
V první fázi výzkumů se sonda Phoenix bude věnovat především pořizování snímků povrchu v okolí místa přistání, odběru vzorků horniny a jejich následnému rozboru. V pozdějších fázích výzkumu se bude především věnovat sledování meteorologické situace na Marsu. Životnost sondy je plánována na 90 solů (marťanských dnů), může se však prodloužit až na 150 solů.
Připojený snímek zachycuje část okolí v místě přistání, tj v oblasti Vastitas Borealis (68° s.š., 234° v.d.). Terén zde je poměrně rovný, o čemž svědčí i fakt, že sonda přistála téměř ve vodorovné poloze, se sklonem asi čtvrt stupně. Barevné podání snímku se blíží skutečnému vzhledu povrchu. Fotografie byla pořízena přes dva filtry, propouštějící záření o vlnové délce 450 a 750 nm.
Další fotografie najdete na stránkách NASA na adrese zdroje článku nebo na stránkách projektu Phoenix http://phoenix.lpl.arizona.edu/gallery.php.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/main/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz