Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Podle studie měsíčních krystalů je Měsíc o 40 milionů let starší

Podle studie měsíčních krystalů je Měsíc o 40 milionů let starší

26.10.2023

Před více než 4 miliardami let, kdy byla Sluneční soustava ještě mladá a Země stále rostla, narazil do naší planety obří objekt velikosti Marsu. Největší část hmoty, která byla vymrštěna z rané Země, vytvořila náš Měsíc. Ale kdy přesně se to stalo, zůstalo záhadou. V nové studii publikované v časopise Geochemical Perspectives Letters vědci použili krystaly, které v roce 1972 přivezli z Měsíce astronauti z Apolla, aby pomohli určit čas vzniku našeho souputníka. Jejich objev posouvá stáří Měsíce o 40 milionů let, na stáří nejméně 4,46 miliardy let.

Tyto krystaly jsou nejstaršími známými pevnými látkami, které se vytvořily po obřím dopadu. A protože víme, jak jsou tyto krystaly staré, slouží jako kotva pro měsíční chronologii,“ říká Philipp Heck, kurátor meteoritů ve Field Museum Robert A. Pritzker and Polar Studies a vrchní ředitel Negaunee Interactive Research Center, profesor na University of Chicago a hlavní autor studie.

Objev se zrodil díky Heckově spolupráci s hlavní autorkou studie Jennikou Greerovou, když byla doktorandkou na Field Museum a University of Chicago. „Obrátili se na nás naši spoluautoři, Bidong Zhang a Audrey Bouvier, kteří potřebovali nanoměřítkový pohled na tyto vzorky, aby jim plně porozuměli,“ říká Greerová, která je nyní výzkumnou pracovnicí na University of Glasgow.

Vzorek měsíčního prachu použitý ve studii přivezli astronauti z Apolla 17 při poslední misi s posádkou na Měsíc v roce 1972. Tento prach obsahuje drobné krystalky, které se vytvořily před miliardami let. Tyto krystaly jsou výmluvným znamením toho, kdy musel vzniknout Měsíc.

Když objekt velikosti Marsu zasáhl Zemi a vytvořil Měsíc, energie nárazu roztavila horninu, která se nakonec stala měsíčním povrchem. „Když byl povrch takto roztavený, krystaly zirkonu se nemohly vytvořit a přežít. Takže jakékoli krystaly na povrchu Měsíce se musely vytvořit poté, co se tento měsíční magmatický oceán ochladil,“ říká Heck. „Jinak by byly roztaveny a jejich chemické podpisy by byly vymazány.“

Zrnko měsíčního zirkonu pod mikroskopem

Protože krystaly musely vzniknout po ochlazení oceánu magmatu, určení stáří krystalů zirkonu tak odhalilo minimální možné stáří Měsíce. Předchozí studie spoluautora Bidonga Zhanga tento věk naznačovala, ale tato nejnovější studie představuje první použití analytické metody zvané atomová tomografie, která určila stáří tohoto nejstaršího známého měsíčního krystalu.

V tomografii atomové sondy začínáme ostřením kousku měsíčního vzorku do velmi ostré špičky pomocí mikroskopu se zaostřeným iontovým paprskem, téměř jako velmi luxusní ořezávátko,“ říká Greerová. „Pak použijeme UV lasery k odpaření atomů z povrchu tohoto hrotu. Atomy procházejí hmotnostním spektrometrem a jak rychle se pohybují, to nám říká, jak jsou těžké, což nám zase říká, z čeho jsou vytvořeny.“

Tato analýza atom po atomu, prováděná pomocí přístrojů na Northwestern University ukázala, kolik atomů uvnitř krystalů zirkonu prošlo radioaktivním rozpadem. Když má atom ve svém jádru nestabilní konfiguraci protonů a neutronů, dochází k jeho rozpadu, přičemž se některé z těchto protonů a neutronů přeměňují na různé prvky. Například uran se rozpadá na olovo. Vědci zjistili, jak dlouho tento proces trvá a při pohledu na podíl různých atomů uranu a olova (nazývaných izotopy) přítomných ve vzorku mohou říci, jak je starý.

Radiometrické měření funguje trochu jako přesýpací hodiny,“ říká Heck. „V přesýpacích hodinách přetéká písek z jedné skleněné baňky do druhé, přičemž plynutí času je indikováno nahromaděním písku ve spodní baňce. Radiometrické datování funguje podobně, když se spočítá počet mateřských atomů a počet dceřiných atomů, které se transformovaly.“ Plynutí času pak lze vypočítat, protože je známa rychlost transformace.

Podíl izotopů olova, které vědci našli, naznačoval, že vzorek byl starý asi 4,46 miliardy let. Měsíc proto musí být minimálně tak starý.

Je úžasné mít důkaz, že kámen, který držíte v ruce, je nejstarším kouskem Měsíce, který jsme dosud našli. Je to kotevní bod pro tolik otázek o Zemi. Když víte, jak je něco staré, můžete lépe pochopit, co se s ním v jeho historii stalo,“ říká Greerová.

Je důležité vědět, kdy se Měsíc vytvořil, říká Heck, protože „Měsíc je důležitým partnerem v našem planetárním systému – stabilizuje rotační osu Země, je to důvod, proč má den 24 hodin, je to důvod, proč máme příliv a odliv. Bez Měsíce by život na Zemi vypadal jinak. Je to součást našeho přirozeného systému, kterému chceme lépe porozumět, a naše studie poskytuje v celém obrázku malý dílek skládačky.“

Zdroj: https://phys.org/news/2023-10-moon-million-years-older-thought.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz