V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Vítejte v mladé Sluneční soustavě. Hned po tom, co se před více než 4,5 miliardami roků zformovaly planety, naše vesmírné okolí bylo docela chaotickým místem. Proudy komet, asteroidů a dokonce i protoplanet směřovaly do vnitřních oblastí mladé planetární soustavy, mnoho z nich se při svém putování se Zemí srazilo.
Nedávno tým vědců, jehož vedoucím byl geolog Stephen Mojzsis z University of Colorado Boulder, vypracoval nový časový přehled této bouřlivé etapy v historii naší planety. Ve své studii astronomové publikovali pozemský pohled na fenomén označovaný jako „migrace obřích planet“. Jedná se o pojmenování pro epizodu ve vývoji Sluneční soustavy, v níž největší planety z důvodů, které jsou zatím nejasné, se začaly pohybovat směrem od Slunce.
Na základě údajů z asteroidů a jiných zdrojů astronomové odhadují, že toto období pozměňující vzhled naší planetární soustavy nastalo před 4,48 miliardami roků – tedy mnohem dříve, než někteří astronomové doposud navrhovali. Toto zjištění, jak říká Stephen Mojzsis, by mohlo poskytnout vědcům cenné vodítko ohledně toho, kdy se mohl na Zemi poprvé objevit život.
„Víme, že v minulosti muselo dojít k migraci obřích planet, abychom vysvětlili současnou orbitální architekturu ve vnější oblasti Sluneční soustavy,“ říká Stephen Mojzsis, profesor na Department of Geological Sciences. „Avšak před touto studií nikdo nevěděl, kdy k tomu došlo.“
„Povrchy vnitřních planet byly rozsáhle pozměněny probíhajícími impakty až do doby zhruba před čtyřmi miliardami roků,“ říká spoluautor studie Ramon Brasser z Earth-Life Science Institute, Tokio. „Totéž však neplatí pro asteroidy. Jejich záznamy jdou zpět do minulosti mnohem dále.“
Avšak tyto záznamy, jak zjistili astronomové, sahají pouze do období před 4,5 miliardami roků.
Pokud jde o astronomy, tak na vysvětlení tohoto faktu uvádějí jenom jednu možnost: Sluneční soustava musela zakusit již dříve mohutné bombardování, které zničilo všechna relevantní data. Velmi velké impakty, jak říká Stephen Mojzsis, mohou zcela roztavit horniny a přitom vynulovat jejich radioaktivní věk.
Stephen Mojzsis vysvětlil, že tento „masakr“ byl pravděpodobně nastartován obřími planetami naší soustavy, které se, jak se astronomové domnívají, zformovaly společně mnohem blíže ke Slunci, než se nacházejí dnes. Na základě počítačových simulací skupina vědců ukázala, že tato tělesa začala putovat směrem do svých současných stanovišť přibližně před 4,48 miliardami roků.
V průběhu tohoto procesu došlo k rozházení či rozptýlení menších těles (planetek), které byly uvedeny do pohybu, z nichž některé byly nasměrovány k naší Zemi a následně i k mladému Měsíci.
Tato zjištění, jak dodává Stephen Mojzsis, otevřela novou cestu pro výzkum, kdy se začal na Zemi vyvíjet život. Na základě závěrů vědeckého týmu mohla být naše planeta dostatečně klidná pro podporu živých organismů už asi před 4,4 miliardami roků.
Zdroj: http://spaceref.com/earth/a-new-timeline-of-earths-cataclysmic-past.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí