Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Astronomové používající radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array v Novém Mexiku pozorovali na několika vlnových délkách jasnou kompaktní skvrnu se středem na severním pólu Uranu. Tento útvar pravděpodobně ukazuje na přítomnost polárního cyklonu a vykazuje podobnost s polárními útvary pozorovanými na jiných obřích planetách ve Sluneční soustavě.
Vědci již dlouho věděli, že jižní pól Uranu má vířivý charakter. Snímky zdejších vrcholů metanových mraků pořízené sondou Voyager 2 ukázaly, že vítr v polárním středu rotuje rychleji než ve zbytku polární oblasti.
Infračervená měření sondy Voyager nepozorovala žádné změny teploty, ale nová zjištění ano. Alex Akins z NASA Jet Propulsion Laboratory a jeho kolegové nahlédli pomocí obrovských rádiových antén Very Large Array v Novém Mexiku pod mraky ledového obra a zjistili, že cirkulující vzduch na severním pólu Uranu se zdá být teplejší a sušší. Pozorování shromážděná v letech 2015, 2021 a 2022 šla hlouběji do atmosféry Uranu než kdy předtím.
„Tato pozorování nám řeknou mnohem více o příběhu Uranu,“ řekl Alex Akins. „Je to mnohem dynamičtější svět, než si myslíte. Není to jen obyčejná modrá koule plynu. Pod příkrovem se toho děje hodně.“
Uran se v těchto dnech předvádí více, a to díky své poloze na oběžné dráze. Pro tuto vnější planetu je to dlouhá cesta kolem Sluneční soustavy; dokončení celého oběhu trvá 84 let a posledních několik desetiletí póly nesměřovaly k Zemi. Přibližně od roku 2015 mají astronomové lepší výhled a mohou se podívat hlouběji do polární atmosféry Uranu.
Cyklon na Uranu kompaktního tvaru s teplým a suchým vzduchem v jeho jádru je velmi podobný těm, které zaznamenala sonda Cassini na Saturnu.
Díky novým poznatkům byly nyní na pólech na každé planetě ve Sluneční soustavě identifikovány cyklony (které se otáčejí stejným směrem, ve kterém rotuje jejich planeta) nebo anticyklony (které se otáčejí opačným směrem), kromě Merkuru, který nemá podstatnou atmosféru.
Ale na rozdíl od hurikánů na Zemi se cyklony na Uranu a Saturnu netvoří nad vodou (o žádné planetě než Země není známo, že by měla kapalnou vodu) a neputují atmosférou; jsou uzamčené na pólech. Astronomové budou bedlivě sledovat, jak se tento nově objevený cyklon bude v nadcházejících letech vyvíjet.
„Představuje teplé jádro, které jsme pozorovali, stejnou vysokorychlostní cirkulaci, kterou viděla sonda Voyager?“ řekl Alex Akins. „Nebo jsou v atmosféře Uranu rozmístěny i další cyklony? Skutečnost, že stále zjišťujeme tak jednoduché věci o tom, jak funguje atmosféra Uranu, mě opravdu vzrušuje, a rád bych se o této tajemné planetě dozvěděl víc.“
Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Geophysical Research Letters.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/vla-polar-cyclone-uranus-11940.html a https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-scientists-make-first-observation-of-a-polar-cyclone-on-uranus
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí