Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Všechny hvězdy začínají svůj život ve skupinách. Většina z nich – včetně našeho Slunce – se zrodila v malých klidných seskupeních, která se poměrně rychle rozpadla. Jiné se vytvořily v obrovských a hustých houfech, které zůstávají pohromadě miliardy roků v podobě kulových hvězdokup. Uvnitř takovýchto bohatých a hustých hvězdokup se hvězdy navzájem ovlivňují s tisíci sousedními jedinci, přičemž intenzivní záření a silný hvězdný vítr prostupuje mezihvězdný prostor, který z okolí hvězd odstraňuje materiál pro vznik planet.
Takovéto prostředí vypadá jako nepravděpodobné místo pro hledání cizích světů (tj. planet). Přesto ve vzdálenosti 3 000 světelných roků od Země, v otevřené hvězdokupě NGC 6811 v souhvězdí Labutě astronomové objevili dvě planety menší než Neptun obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Objev publikovaný v časopise Nature ukazuje, že planety mohou vzniknout dokonce i v hustých hvězdokupách přeplněných hvězdami.
„Staré hvězdokupy představují hvězdné prostředí mnohem odlišnější, než v jakém se zrodilo Slunce a další hvězdy, u kterých byly objeveny planety,“ říká Soren Meibom (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA), hlavní autor článku. „Předpokládáme, že v takovémto stresujícím prostředí uvnitř husté hvězdokupy nemohly planety snadno vzniknout a dlouhodobě přežívat. Vzhledem k dlouhému časovému období bychom je neměli objevit.“
Dvě nové cizí planety byly nalezeny v datech z astronomické družice Kepler (NASA). Kepler má za úkol pátrat po exoplanetách, které tranzitují, tj. přecházejí před kotoučky mateřských hvězd. Během tranzitu poklesne jasnost hvězdy v závislosti na velikosti obíhající planety, což astronomům umožní vypočítat její velikost. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou menší než 3 průměry Země, což odpovídá zhruba třem čtvrtinám průměru planety Neptun (tzv. mini-Neptun).
Z téměř 900 známých planet mimo Sluneční soustavu pouze čtyři exoplanety – co do hmotnosti podobné nebo větší než Jupiter – byly objeveny ve hvězdokupách. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou nejmenšími planetami objevenými v seskupeních hvězd v naší Galaxii. Navíc se jedná o planety objevené pomocí tranzitní metody, která umožňuje určení jejich průměru.
Soren Meibom určil se svými spolupracovníky, že stáří hvězdokupy NGC 6811 může být asi jedna miliarda roků. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b tak patří do malé skupiny planet s přesně určeným stářím, vzdáleností a průměrem.
Vzhledem k počtu hvězd pozorovaných kosmickým dalekohledem Kepler v otevřené hvězdokupě NGC 6811 naznačuje objev dvou planet, že četnost a vlastnosti planet v otevřených hvězdokupách jsou v souladu s počtem planet obíhajících kolem jednotlivých hvězd v naší Galaxii (mimo hvězdokupy či asociace).
„Tyto planety můžeme zařadit mezi tzv. kosmické extrémofily,“ říká Soren Meibom. „Jejich objev ukazuje, že malé planety mohou vzniknout a přežívat přinejmenším miliardu roků dokonce i ve velmi chaotickém a nepřátelském prostředí.“
Zdroj: http://www.cfa.harvard.edu/news/2013/pr201317.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí