Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.
Podobně jako motor pozvolna zhasne, když není benzín ve válci, rytmus vzniku hvězd v Mléčné dráze poháněný přítomným plynem je předurčen k postupnému poklesu a průběžně je proces tvorby hvězd zastaven. Závěry studie ukazují, že ačkoliv tento proces probíhal pozvolna v průběhu prvních 4 miliard roků formování disku Mléčné dráhy, bouřlivé výbuchy vzniku hvězd, tzv. „hvězdné baby boomy“, zvrátily tento trend. Na plyn bohaté satelitní galaxie splynuly s naší Galaxií, přinesly nové palivo a reaktivovaly proces tvorby hvězd. Tento mechanismus by vysvětloval rozložení vzdáleností, věku a hmotností hvězd, které byly určovány z dat pořízených družicí Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.
„Časové měřítko této explozivní tvorby společně s velkou celkovou hmotností hvězd zapojených v tomto procesu – miliardy slunečních hmotností – napovídá, že disk naší Galaxie nebyl neměnný s uzavřeným vývojem. Možná utrpěl určité vnější narušení, ke kterému došlo zhruba před 5 miliardami roků,“ říká Roger Mor, vědecký pracovník ICCUB a hlavní autor tohoto článku.
„Byli jsme schopni vyhledat nové stálice na základě analýzy velmi přesně určených vzdáleností více než 3 miliónů hvězd v okolním prostředí Slunce,“ říká Roger Mor. „Díky těmto datům jsme mohli objevit mechanismus, který řídil vývoj před více než 8 až 10 miliardami roků v disku naší Galaxie, která není jen jasným pásem pozorovatelným na obloze za tmavé noci.“ Podobně v mnoha dalších oblastech výzkumu těchto dnů jsou tyto objevy možné díky dostupnosti a kombinaci velkého množství nebývale přesných dat a mnoha hodin práce počítačů.
Kosmologické modely předpovídají, že naše Galaxie by měla růst v důsledku srážek s jinými galaxiemi, což je skutečnost, která byla určena i na základě jiných studií využívající data z pozorování družicí Gaia. Jedna z těchto srážek mohla způsobit bouřlivou explozi tvorby hvězd, která byla objevena na základě této studie.
„Ve skutečnosti je maximum tvorby hvězd tak jasné, na rozdíl od předpovědí z období před dosažitelností dat z družice Gaia, o kterých jsme si mysleli, že je nezbytné zpracovat jejich interpretaci společně s odborníky na kosmologický vývoj okolních galaxií,“ poznamenává Francesca Figuerars, přednášející na Department of Quantum Physics and Astrophysics of the UB, členka ICCUB a členka výzkumného týmu.
Santi Roca-Fàbrega z Complutense University of Mardid, odborník na hvězdné modelování a spoluautor studie, říká: „Získané výsledky odpovídají tomu, co předpokládají současné kosmologické modely, a co více, naše Galaxie vypadá pohledem družice Gaia jako skvělá kosmologická laboratoř, kde můžeme testovat a konfrontovat modely vesmíru ve velkém měřítku.“
Zdroj: https://phys.org/news/2019-05-star-formation-milky-million-years.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí