Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Nový teoretický model založený na vesmírné expanzi a tvorbě hvězd naznačuje, že náš vesmír nemusí mít optimální podmínky pro život. I přes pozorované méně příznivé hustotě temné energie je život stále možný. Nový teoretický model odhaduje pravděpodobnost vzniku inteligentního života v našem vesmíru – a v jakýchkoliv hypotetických vesmírech mimo něj – a odráží aspekty známé Drakeovy rovnice. Cílem Drakeovy rovnice, kterou v 60. letech 20. století vyvinul americký astronom Frank Drake, bylo vypočítat počet zjistitelných mimozemských civilizací v naší Galaxii.
Nyní, o více než 60 let později, představil tým astrofyziků pod vedením Durhamské univerzity jiný model. Spíše než na mimozemské civilizace se tento model zaměřuje na podmínky vytvořené zrychleným rozpínáním vesmíru a rychlostí vzniku hvězd. Předpokládá se, že toto rozpínání je poháněno temnou energií, záhadnou silou, která tvoří více než dvě třetiny vesmíru.
Pravděpodobnosti v multivesmíru
Protože hvězdy jsou předpokladem pro vznik života, jak ho známe, mohl by být model použit k odhadu pravděpodobnosti vzniku inteligentního života v našem vesmíru a ve scénáři multivesmíru s hypotetickými různými vesmíry.
Nový výzkum se nepokouší vypočítat absolutní počet pozorovatelů (tj. inteligentního života) ve vesmíru, ale zvažuje relativní pravděpodobnost, že náhodně vybraný pozorovatel obývá vesmír s určitými vlastnostmi.
Pozorování temné energie
Vědci dospěli k závěru, že typický pozorovatel by očekával podstatně větší hustotu temné energie, než jaká je pozorována v našem vesmíru – což naznačuje, že díky svým vlastnostem je v multivesmíru vzácným a neobvyklým případem.
Přístup prezentovaný v článku zahrnuje výpočet podílu běžné hmoty přeměněné na hvězdy v průběhu celé historie vesmíru pro různé hustoty temné energie. Model předpovídá, že ve vesmíru, který je při tvorbě hvězd nejúčinnější, by tento podíl činil přibližně 27 %, zatímco v našem vesmíru je to 23 %. To znamená, že nežijeme v hypotetickém vesmíru s nejvyšší pravděpodobností vzniku inteligentních forem života. Nebo jinak řečeno, hodnota hustoty temné energie, kterou pozorujeme v našem vesmíru, není podle modelu tou, která by maximalizovala šance na vznik života.
Na vloženém obrázku je vidět, jak by vypadala stejná oblast vesmíru z hlediska množství hvězd pro různé hodnoty hustoty temné energie. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře žádná temná energie, stejná hustota temné energie jako v našem vesmíru, 30 a 10násobek hustoty temné energie v našem vesmíru. Obrázky jsou vytvořeny na základě souboru kosmologických simulací.
Vliv temné energie na naši existenci
Vedoucí výzkumný pracovník Daniele Sorini z Institutu pro výpočetní kosmologii Durhamské univerzity řekl: „Pochopení temné energie a jejího vlivu na náš vesmír je jednou z největších výzev v kosmologii a fundamentální fyzice. Parametry, které řídí náš vesmír, včetně hustoty temné energie, by mohly vysvětlit naši vlastní existenci. Překvapivě jsme však zjistili, že i výrazně vyšší hustota temné energie by byla slučitelná s životem, což naznačuje, že možná nežijeme v tom nejpravděpodobnějším vesmíru.“
Život a dynamika rozpínání vesmíru
Nový model by mohl vědcům umožnit pochopit vliv různých hustot temné energie na formování struktur ve vesmíru a podmínky pro rozvoj života. Temná energie způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru, čímž vyrovnává gravitační sílu a vytváří vesmír, ve kterém je možné jak rozpínání, tak vznik struktur.
Zkoumání života v různých vesmírech
Aby se však mohl život vyvinout, musely by existovat oblasti, kde se hmota může shlukovat a vytvářet hvězdy a planety, a musely by zůstat stabilní po miliardy let, aby se život mohl vyvinout.
Výzkum naznačuje, že astrofyzika vzniku hvězd a vývoj velkorozměrové struktury vesmíru se rafinovaně kombinují, aby určily optimální hodnotu hustoty temné energie potřebnou pro vznik inteligentního života.
Profesor Lucas Lombriser z Université de Genève a spoluautor studie, dodal: „Bude vzrušující použít tento model ke zkoumání vzniku života v různých vesmírech a zjistit, zda je třeba přehodnotit některé základní otázky, které si klademe o našem vlastním vesmíru.“
Vysvětlení Drakeovy rovnice
Drakeova rovnice byla spíše vodítkem pro vědce, jak postupovat při hledání života, než nástrojem pro odhad nebo seriózním pokusem o určení přesného výsledku. Její parametry zahrnovaly rychlost roční tvorby hvězd v Mléčné dráze, podíl hvězd, kolem kterých obíhají planety, a počet světů, které by mohly potenciálně podporovat život.
Nový model pro srovnání spojuje roční míru vzniku hvězd ve vesmíru s jeho základními složkami, jako je například výše zmíněná hustota temné energie.
Studie, kterou financovala Evropská rada pro výzkum a na níž se podíleli také vědci z Edinburské univerzity a z Ženevské univerzity, byla zveřejněna v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí