Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Vědci odhalili nové poznatky, které mění naše chápání vzniku Měsíce a rané hydratace Země. Zjistili, že Měsíc pravděpodobně vznikl ze zemského pláště, nikoliv při srážce s protoplanetou Theia, jak se dříve předpokládalo. Tento výzkum navíc podporuje myšlenku, že voda mohla být na Zemi přítomna od samého počátku, což zpochybňuje teorii, že byla dodána pozdějšími dopady meteoritů.
Objev původu Měsíce a rané vody na Zemi
Tým vědců z univerzity v Göttingenu a Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy (MPS) učinil významný objev týkající se vzniku Měsíce a přítomnosti vody na Zemi.
Dříve se vědci domnívali, že Měsíc vznikl po masivní srážce rané Země s protoplanetou Theia. Nové poznatky však naznačují, že Měsíc vznikl především z materiálu vyvrženého ze zemského pláště s minimálním přispěním Theie.
Studie rovněž podporuje myšlenku, že voda mohla být na Zemi přítomna mnohem dříve, než se dosud předpokládalo, a nikoliv že se na ni dostala později v důsledku dopadů asteroidů. Tyto převratné výsledky byly nedávno publikovány v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Pokročilé techniky izotopové analýzy
Aby dospěli k těmto závěrům, analyzovali vědci izotopy kyslíku ve 14 měsíčních vzorcích a provedli 191 měření na pozemských minerálech. Izotopy jsou různé formy téhož prvku, které se liší pouze hmotností svého jádra.
Tým použil vylepšenou verzi techniky zvané „laserová fluorescence“, která získává kyslík ze vzorků hornin pomocí laseru. Jejich analýza odhalila výjimečně těsnou shodu mezi vzorky ze Země a Měsíce u specifického izotopu známého jako kyslík-17 (17O). Tato nápadná podobnost dlouho mátla vědce, kteří dokonce vymysleli termín „izotopová krize“, aby popsali obtíže s jejím vysvětlením.
Přehodnocení role Theie při vzniku Měsíce
„Jedním z vysvětlení je, že Theia ztratila svůj skalnatý plášť při dřívějších srážkách a pak narazila do rané Země jako kovová dělová koule,“ říká profesor Andreas Pack, výkonný ředitel Geovědního centra Göttingenské univerzity a vedoucí oddělení geochemie a izotopové geologie. „Pokud by tomu tak bylo, Theia by dnes byla součástí zemského jádra a Měsíc by vznikl z vyvrženého materiálu ze zemského pláště. To by vysvětlovalo podobnost složení Země a Měsíce.“
Nové poznatky o hydrataci Země
Získaná data rovněž umožňují nahlédnout do historie vody na Zemi: podle rozšířeného předpokladu se na Zemi dostala až po vzniku Měsíce v důsledku série dalších impaktů známých jako „událost pozdní vrstvy“. Vzhledem k tomu, že Země byla těmito impakty zasažena mnohem častěji než Měsíc, měly by být měřitelné i rozdíly mezi izotopy kyslíku – v závislosti na původu materiálu, který dopadl.
„Protože však nová data ukazují, že tomu tak není, lze vyloučit, že by příčinou „pozdní vrstvy“ bylo mnoho typů meteoritů,“ vysvětluje první autorka Meike Fischerová, která v době výzkumu pracovala v Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy v Göttingenu. „Naše údaje lze obzvláště dobře vysvětlit třídou meteoritů zvaných enstatické chondrity: jsou izotopicky podobné Zemi a obsahují dostatek vody, aby mohly být výhradně zodpovědné za vodu na Zemi.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/earth-forged-the-moon-surprising-new-evidence-challenges-old-theories/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí