Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Překvapivý potenciál pro život v okolí bílých trpaslíků

Překvapivý potenciál pro život v okolí bílých trpaslíků

14.02.2025
Exoplanety v obyvatelných zónách bílých trpaslíků
mohou mít příznivější podmínky pro život
Credit: David A. Aguilar/CfA

Podle nového výzkumu Kalifornské univerzity v Irvine mohou bílí trpaslíci představovat vhodné prostředí pro život na planetách, které se zformovaly v jejich obyvatelných zónách nebo do nich migrovaly, protože na jejich povrchu panuje teplejší prostředí než na planetách s hostitelskými hvězdami hlavní posloupnosti. Exoplanety obíhající v obyvatelných zónách bílých trpaslíků mohou mít příznivější podmínky pro život, které kompenzují ochlazování a pohasínání jejich hostitelských hvězd v průběhu času.

Astronomka Aomawa Shieldsová z Kalifornské univerzity v Irvine a její kolegové ve studii porovnávali podnebí vodních světů se složením atmosféry podobných Zemi, které obíhají v obyvatelné zóně dvou různých typů hvězd: bílého trpaslíka a trpaslíka K hlavní posloupnosti Kepler-62.

Pomocí 3D počítačového modelu globálního klimatu, který se běžně používá ke studiu životního prostředí Země, zjistili, že exoplaneta bílého trpaslíka je mnohem teplejší než exoplaneta u hvězdy Kepler-62, a to navzdory analogickému rozložení hvězdné energie.

Zatímco bílí trpaslíci mohou stále vyzařovat určité množství tepla ze zbytkové jaderné aktivity ve svých vnějších vrstvách, v jejich jádrech již nedochází k jaderné fúzi,“ řekla Aomawa Shieldsová. „Z tohoto důvodu se dosud příliš nezkoumala schopnost těchto hvězd hostit obyvatelné exoplanety. Naše počítačové simulace naznačují, že pokud na jejich oběžných drahách existují kamenné planety, mohly by mít na svém povrchu více obyvatelných lokalit, než se dosud předpokládalo.“

Obyvatelná zóna bílého trpaslíka je v porovnání s jinými hvězdami, jako je Kepler-62, mnohem blíže ke hvězdě. Autoři zdůraznili, že to má za následek mnohem kratší oběžnou periodu – zhruba 10 hodin – u exoplanety bílého trpaslíka, zatímco exoplaneta u Kepler-62 má oběžnou periodu 155 dní.

Zatímco obě planety by pravděpodobně byly uzamčeny na synchronní oběžné dráze – s trvalou denní a noční stranou – ultrarychlá rotace bílého trpaslíka rozšiřuje cirkulaci mraků kolem planety. Mnohem pomalejší, 155denní oběžná doba planety obíhající kolem hvězdy Kepler-62 přispívá k velkému množství oblaků na denní straně.

Očekáváme, že synchronní rotace exoplanety v obyvatelné zóně normální hvězdy, jako je Kepler-62, vytvoří na denní straně planety více oblačnosti, která odráží dopadající záření od povrchu planety,“ řekla Shieldsová. „To je obvykle výhodné pro planety obíhající blízko vnitřního okraje obyvatelné zóny svých hvězd, kde by se mohly spíše ochladit, než aby ztratily své oceány v důsledku skleníkového efektu.“

Ale pro planetu, která obíhá přesně uprostřed obyvatelné zóny, to není tak výhodné. Planeta obíhající kolem hvězdy Kepler-62 má tolik mraků, že se příliš ochlazuje, a tím obětuje drahocennou obyvatelnost. Na druhou stranu planeta obíhající kolem bílého trpaslíka obíhá tak rychle, že si nikdy nestihne vytvořit zdaleka tolik oblačnosti na své denní straně, takže si uchovává více tepla, a to hraje v její prospěch.“

Menší množství vodních mraků na denní straně a silnější skleníkový efekt na noční straně vytvářejí na planetě bílého trpaslíka teplejší podmínky než na planetě u hvězdy Kepler-62.

Tyto výsledky naznačují, že hvězdné prostředí bílých trpaslíků, které bylo dříve považováno za nehostinné pro život, může představovat nové možnosti pro výzkum exoplanet a astrobiologii,“ řekla Shieldsová. „Vzhledem k tomu, že se objevily výkonné pozorovací možnosti pro hodnocení atmosfér exoplanet a astrobiologie, jako například ty spojené s vesmírným teleskopem Jamese Webba, můžeme vstoupit do nové fáze, ve které budeme studovat zcela novou třídu světů kolem dříve nezkoumaných hvězd.“

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/white-dwarf-planets-13668.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz