Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
První čínská sonda Tianwen-1 zamířila k rudé planetě
23.07.2020
První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.
Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu: první se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder (primární cílová plocha); druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.
Sondu vynesla momentálně nejsilnější čínská raketa CZ-5 z kosmodromu WSLC (Wenchang Space Launch Center) v provincii Hainan na cestu trvající zhruba sedm měsíců. Celková hmotnost sondy je pět tun, z toho na rover připadá 240 kg. Předpokládá se, že sonda bude vcelku kroužit na oběžné dráze kolem Marsu do dubna 2021. Tato doba se využije hlavně na fotografování předem zvolených přistávacích oblastí pomocí dvou kamer.
Nejprve bude sonda Tianwen-1 navedena na eliptickou polární dráhu ve vzdálenosti 265 až 12 000 kilometrů. Po přistání landeru bude uvolněna rampa, po které pojízdná laboratoř sjede na povrch rudé planety. Plánovaná životnost roveru je nejméně jeden marťanský rok. Elektrickou energii pro laboratoř na šesti kolech budou dodávat sluneční baterie.
Vědecké vybavení sondy Tianwen-1 – orbiter a rover nesou celkem 13 vědeckých experimentů:
Orbiter
Medium Resolution Camera (MRC) – kamera s rozlišením 100 m z oběžné dráhy ve výšce 400 km
High Resolution Camera (HRC) – kamera s rozlišením 2 m z oběžné dráhy ve výšce 400 km
Mars Magnetometer (MM) – magnetometr k detekci magnetického pole
Mars Mineral Spectrometer (MMS) – spektrometr k určování chemického složení minerálů a jejich rozložení na povrchu planety
Mars Orbiter Subsurface Radar (MOSR) – radar k průzkumu podpovrchových vrstev
Mars Ion and Neutral Particle Analyzer (MINPA) – analyzátor iontů a neutrálních částic
Mars Energetic Particle Analyzer (MEPA) – analyzátor energetických částic
Rover
Ground-Penetrating Radar (GPR) – radar ke studiu podpovrchových vrstev do hloubky 100 metrů
Mars Surface Magnetic Field Detector (MSMFD) – detektor povrchového magnetického pole
Mars Meteorological Measurement Instrument (MMMI) – meteorologická stanice
Mars Surface Compound Detector (MSCD) – detektor složení povrchových vrstev
Multi-Spectrum Camera (MSC) – multispektrální kamera
Navigation and Topography Camera (NTC) – navigační a topografická kamera
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Tianwen-1 a https://spaceflightnow.com/2020/07/23/china-launches-robotic-mission-to-orbit-land-and-drive-on-mars/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz