Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech
16.09.2020
Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.
Vícenásobně použitelný raketoplán vynesla na oběžnou dráhu 4. 9. 2020 nosná raketa Long March-2F/T, která startovala z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center na severozápadě Číny. Experimentální raketoplán kroužil kolem Země po dráze ve vzdálenosti 332 až 348 kilometrů nad zemským povrchem, se sklonem dráhy 50,2°.
Let znamená důležitý průlom v našem vývoji vícenásobně použitelného raketoplánu, který dává naději mnohem výhodnějšího a cenově přijatelného výzkumu vesmíru, uvádí agentura Xinhua.
Některé analýzy přirovnávají tento dopravní prostředek k americkému bezpilotnímu raketoplánu X-37B. Od roku 2011 uskutečnil tento vojenský miniraketoplán X-37B celkem šest dlouhodobých misí na oběžnou dráhu kolem Země.
Agentura Xinhua informovala již v roce 2017, že Čína připravuje vícenásobně použitelný dopravní prostředek, který bude vynášen na oběžnou dráhu raketou, a který bude přistávat horizontálně jako letadlo.
Čínská nosná raketa Long March-2F je určena pro vynášení pilotovaných kosmických lodí Shenzhou. Již dvanáctá loď s posádkou v pořadí by měla v roce 2021 zamířit k zárodku nově budované čínské vesmírné stanice tvarem připomínající ruský MIR.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/2020/09/china-launches-experimental-spaceplane/; http://www.xinhuanet.com/english/2020-09/04/c_139342598.htm a https://www.voanews.com/east-asia-pacific/voa-news-china/xinhua-reusable-experimental-spacecraft-has-returned-successfully
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz