V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V důsledku zpoždění, k nimž došlo během výstavby, by měl nyní Extrémně velký dalekohled ELT ESO (European Southern Observatory) provést první zkušební pozorování na začátku roku 2029, přičemž „první světlo dalekohledu“ se očekává v březnu 2029. Poté budou nainstalovány a uvedeny do provozu první přístroje, což povede k „vědeckému prvnímu světlu“ v prosinci 2030.
Tento aktualizovaný harmonogram ELT byl zaveden poté, co došlo ke zpoždění několika zakázek na teleskopy. Důvody těchto zpoždění nejsou pro tak velké a špičkové projekty neobvyklé, od nepříznivých povětrnostních podmínek na staveništi přes technologický vývoj, který trvá déle, než se očekávalo, až po selhání zařízení během výroby.
Poté, co teleskop spatří první světlo, bude optimalizován a teprve poté dostane své první vědecké přístroje. Nyní se očekává, že ELT poskytne první vědecká pozorování v prosinci 2030.
Tímto upraveným harmonogramem chce ESO zajistit, aby dalekohled a jeho přístroje byly připraveny poskytovat co nejlepší vědecké výsledky, jakmile astronomové začnou ELT používat pro svá pozorování. ELT bude řešit největší vědecké výzvy naší doby a bude klíčovým přínosem v oblastech, jako je objevování obyvatelných exoplanet, formování galaxií nebo studium temné energie a temné hmoty.
Extrémně velký dalekohled ESO (ELT) se hrdě tyčí na vrcholu Cerro Armazones v srdci chilské pouště Atacama. Kopuli dalekohledu obklopují jeřáby, které pracují na dokončení této obrovské stavby. Fotografie v úvodu článku byla pořízena v březnu 2025.
Zdroj: https://www.eso.org/public/announcements/ann25001/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí