Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

První snímky planetky (2867) Steins, předané na Zemi evropskou sondou Rosetta, byly pořízeny přístroji OSIRIS a VIRTIS na palubě sondy. „Planetka vypadá jako nebeský diamant,“ říká Uwe Keller, hlavní vědecký pracovník týmu pro kameru OSIRIS z Max Planck Institut Für Sonnensystemforschung, Lindau.
Na fotografiích planetky je vidět několik malých kráterů a dva velké, z nichž jeden má průměr 2 km a je „usazen“ v horní části tělesa. Vysoký počet kráterů na malém objektu naznačuje, že planetka musí být relativně velmi stará.
Rita Schulz, vědecká pracovnice projektu Rosetta, upozorňuje: „Na fotografiích je vidět řetězec impaktních kráterů, které nutně musely vzniknout postupnými dopady menších těles při rotaci planetky. Toto bombardování mohlo být způsobeno proudem meteoroidů či úlomků jiné rozbité malé planetky.“
Pozorovaný řetězec se skládá ze 7 kráterů. K určení stáří planetky bylo provedeno sčítání kráterů na jejím povrchu (čím více kráterů, tím je povrch planetky starší). Doposud bylo napočítáno 23 kráterů různých průměrů (větší než 200 m). Řetězec kráterů je zřetelně viditelný na spodní trojici snímků planetky.
Na základě pořízených snímků se vědci pokusí pochopit, proč je planetka mimořádně jasná a jakou velikost mají zrníčka regolitu, která pokrývají povrch asteroidu Steins. Tyto informace jim pomohou odpovědět na otázku, jak planetka vznikla.
Rosetta prolétla kolem planetky Steins rychlostí 8,6 km/s ve vzdálenosti zhruba 800 km od jejího povrchu. Průměr planetky byl původně odhadován na 10 km. Hodnota průměru byla nadhodnocena vzhledem k vysoké odrazivosti povrchu planetky (albedo 0,35). Planetka Steins má nepravidelný tvar o rozměrech 5,9 krát 4,0 km. Výzkum planetky Steins se uskutečnil 5. září 2008.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMNMYO4KKF_index_0.html
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=43361
Související článek: Rosetta se připravuje na výzkum planetky.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí