Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
V průběhu mise, během které se sonda Rosetta dostala až za oběžnou dráhu planety Jupiter, byla několikrát uvedena do stavu hibernace („zimního spánku“). I v současné době je hibernována, palubní budík ji definitivně probudí 20. ledna 2014. O několik hodin později naváže spojení s pozemním řídícím střediskem.
Po příletu ke kometě bude sonda Rosetta navedena na oběžnou dráhu kolem jádra a v období srpna a září 2014 bude provádět mj. jeho intenzivní mapování za účelem výběru vhodného místa pro přistání a uskutečnění výzkumu přímo „na kometě“. Přistání je naplánováno na listopad 2014. Společně s kometou prolétne sonda nejblíže Slunci 13. srpna 2015.
Na připojených kresbách je znázorněna sonda Rosetta a oddělený modul Philae, jehož úkolem bude poprvé v historii kosmonautiky přistát na ledovém jádru komety (sonda a jádro komety samozřejmě nejsou v měřítku).

Doporučujeme k přečtení článek ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko, který byl publikován 2. 3. 2004, krátce po startu nosné rakety se sondou Rosetta. V článku jsou popsány nejen první okamžiky po startu, ale i plánovaný průběh více jak desetileté mise.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Wake_up_Rosetta
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí