Sluneční soustava se zformovala za dobu kratší než 200 000 let

Před dávnou dobou – zhruba před 4,5 miliardami roků – se vytvořilo naše Slunce a celá Sluneční soustava v docela krátkém časovém úseku pouhých 200 000 roků. K takovému závěru dospěla skupina vědců z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) po studiu izotopů molybdenu nalezených v meteoritech.

Látka, z které se vytvořilo Slunce a ostatní tělesa Sluneční soustavy, pochází ze zhrouceného velkého oblaku prachu a plynu, k čemuž došlo zhruba před 4,5 miliardami roků. Na základě pozorování dalších planetárních soustav, které vznikly podobně jako ta naše, astronomové určili, že pravděpodobně trvalo jeden až dva milióny roků od kolapsu oblaku, než došlo k zažehnutí hvězdy. Avšak toto je první studie, která může poskytnout čísla pro náš planetární systém.

„Předtím nebyla doba formování našeho planetárního systému přesně známa,“ říká kosmochemik z LLNL Greg Brennecka, hlavní autor článku, který byl publikován v časopise Science. „Tato práce ukazuje, že kolaps oblaku, který vedl ke vzniku Sluneční soustavy, probíhal velmi rychle, a to dobu kratší než 200 000 roků. Jestliže použijeme měřítko celkové doby života člověka, formování Sluneční soustavy by v porovnání s těhotenstvím trvalo zhruba 12 hodin místo devíti měsíců. To by byl velice rychlý proces.“

Nejstarší datované pevné látky ve Sluneční soustavě jsou na vápník a hliník bohaté inkluze (CAls) a tyto vzorky poskytují přímé záznamy vzniku naší planetární soustavy. Tyto inkluze v meteoritech o velikosti mikrometru až centimetru se formovaly v prostředí s vysokou teplotou (více než 1 300 K) pravděpodobně v blízkosti mladého Slunce. Potom byly transportovány do vnějších regionů, kde se meteority typu uhlíkatých chondritů (a jejich mateřská tělesa) zformovaly a kde je nacházíme v současné době. Většina inkluzí CAls vznikla před 4,567 miliardy roků, v průběhu období trvajícího 40 000 až 200 000 roků.

Mezinárodní tým měřil a studoval izotopy molybdenu (Mo) a rozlišoval složení chemických prvků a různorodost CAls obdržených z meteoritů typu uhlíkatých chondritů včetně meteoritu Allende, největšího uhlíkatého chondritu nalezeného na Zemi. Poněvadž objevili, že typické izotopové složení molybdenu z CAls zahrnuje veškerou oblast materiálu, který vznikl v protoplanetárním disku, tyto inkluze se musely vytvořit během období překlenujícího smršťování oblaku.

Protože pozorované časové rozpětí hvězdné akrece (jeden až dva milióny roků) je mnohem delší než trvající formování CAls, výzkumný tým byl schopen identifikovat, která astronomická fáze ve vývoji Sluneční soustavy byla zaznamenána při formování CAls, a nakonec, jak rychle proběhla akrece materiálu, tvořícího tělesa naší planetární soustavy.

Zdroj: https://phys.org/news/2020-11-solar-years.html

autor: František Martinek