Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Obrovský mrak vodíkového plynu se řítí směrem ke srážce s naší Galaxií – Mléčnou dráhou. A když ji zasáhne – za méně než 40 milionů let – může to spustit velkolepý výbuch tvorby nových hvězd. Mrak zvaný Smithův oblak podle astronoma, který jej objevil v roce 1963, obsahuje dostatek vodíku, aby vytvořil milion hvězd podobných Slunci. Jedenáct tisíc světelných let na délku a 2 500 světelných let na šířku je pouhých 8 000 světelných let od disku naší Galaxie.
Pohybuje se směrem k naší Galaxii rychlostí více než 240 kilometrů za sekundu. Disk Mléčné dráhy by měl zasáhnout pod úhlem asi 45 stupňů. Avšak nebojte se! Ke srážce dojde asi 30 000 světelných let daleko od Země.
Zdroj: https://public.nrao.edu/gallery/smiths-cloud-on-its-way-to-the-milky-way/ a
https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/obri-oblak-plynu-se-blizi-k-nasi-galaxii.html
autor: František Martinek