Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Na tomto publikovaném snímku pořízeném infračervenou kamerou JIRAM na palubě sondy Juno 27. prosince 2024 během průletu kolem Jupiterova měsíce Io je napravo od jižního pólu vidět mohutná horká skvrna. Sonda NASA s názvem Juno odhalila obrovskou sopečnou horkou skvrnu, která překonává všechny dosud zaznamenané erupce ve Sluneční soustavě.
Toto ohnivé peklo, zjištěné přístrojem JIRAM, vyzařuje více než 80 bilionů wattů a je větší než proslulá sopka Lokiho Patera. I na poměry Io, nejvulkaničtějšího nebeského tělesa ve Sluneční soustavě, jsou nedávné události pozorované na Jupiterově měsíci extrémní.
Na Io objevena masivní vulkanická horká skvrna
Tato ohnivá oblast je větší než pozemské jezero Lake Superior a její erupce mají šestkrát větší energetický výkon než všechny světové elektrárny dohromady. Objev byl učiněn pomocí přístroje JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper), který zhotovila Italská kosmická agentura.
„Během prodloužené mise sondy Juno došlo ke dvěma opravdu těsným průletům kolem Io,“ řekl Scott Bolton, hlavní výzkumný pracovník sondy Juno ze Southwest Research Institute v San Antoniu. „A zatímco každý z těchto průletů poskytl údaje o tomto měsíci, které předčily naše očekávání, údaje z tohoto posledního – a vzdálenějšího – průletu nám skutečně vyrazily dech. Jedná se o nejsilnější vulkanickou událost, jaká kdy byla zaznamenána na nejvulkaničtějším světě v naší Sluneční soustavě – a to už o něčem svědčí.“
Extrémní vulkanická aktivita Io je poháněna obrovskými gravitačními silami Jupiteru. Io, který je zhruba stejně velký jako pozemský Měsíc, obíhá kolem plynného obra po eliptické dráze a každé 42,5 hodiny vykoná jeden celý oběh. Jak jeho vzdálenost od Jupitera kolísá, intenzivní gravitace planety měsíc neustále natahuje a stlačuje. Toto neustálé ovlivňování vytváří obrovské vnitřní teplo, které taví části nitra měsíce Io a pohání erupce lávových chocholů a sopečného popela z více než 400 sopek na jeho povrchu.
Infračervené oko sondy Juno zaměřené na Io
Přístroj JIRAM, navržený k zachycení infračerveného světla vycházejícího z hlubin Jupitera, zkoumá povětrnostní situaci plynného obra a nahlíží 50 až 70 km pod vrcholky mraků. Od doby, kdy NASA prodloužila misi sondy Juno, však tým tento přístroj používá také ke studiu měsíců Io, Europa, Ganymed a Kallisto.
Během prodloužené mise sonda provedla těsné průlety kolem Io v prosinci 2023 a v únoru 2024, kdy se dostala do vzdálenosti přibližně 1 500 km od jeho povrchu. Poslední průlet se uskutečnil 27. prosince 2024 a sonda se při něm přiblížila k měsíci na vzdálenost asi 74 400 km, přičemž infračervený přístroj byl zaměřen na jižní polokouli měsíce Io.
Rekordní erupce na měsíci Io
„Přístroj JIRAM detekoval na jižní polokouli Io extrémní infračervené záření – masivní horkou skvrnu – tak silnou, že zahltila náš detektor,“ uvedl Alessandro Mura, spoluřešitel projektu Juno z Národního institutu pro astrofyziku v Římě. „Máme však důkazy, že to, co jsme detekovali, je ve skutečnosti několik blízko sebe umístěných horkých skvrn, které vyzařovaly ve stejnou dobu, což naznačuje existenci podpovrchového rozsáhlého systému magmatických komor. Získaná data potvrzují, že se jedná o nejintenzivnější sopečnou erupci, jaká kdy byla na Io zaznamenána.“
Vědecký tým JIRAM odhaduje, že zatím nepojmenovaný útvar se rozkládá na ploše 100 000 čtverečních kilometrů. Předchozím rekordmanem byla sopka Loki Patera, lávové jezero o rozloze přibližně 20 000 čtverečních kilometrů. Celková hodnota výkonu záření nové horké skvrny byla naměřena vysoko nad 80 bilionů wattů.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí