Sonda Juno pořídila nové snímky Jupiterova měsíce Io

Americká sonda Juno zakončila rok 2023 ve velkém stylu, když se 30. prosince přiblížila během svého 57. průletu kolem Jupitera k sopečnému měsíci Io blíže, než jakákoliv jiná mise za poslední dvě desetiletí. Sonda Juno, která v sobotu 30. prosince 2023 prolétla zhruba 1 500 kilometrů od měsíce Io, nejvulkaničtějšího tělesa ve Sluneční soustavě, dokázala zachytit úžasně detailní snímky tohoto Jupiterova měsíce. Jediný dřívější případ, kdy se kosmická sonda přiblížila k Io, nastal v roce 2001, kdy sonda Galileo proletěla 181 kilometrů nad jižním pólem satelitu Io.

Sonda Juno, která odstartovala 5. srpna 2011 a dosáhla Jupitera a jeho soustavy měsíců 4. července 2016 – po cestě dlouhé 2,8 miliardy kilometrů – pořídila šest snímků Io, aby stylově zakončila rok 2023. Některé jsou černobílé, jiné barevné. Účelem blízkého průchodu však nebylo jen pořídit neuvěřitelné snímky, ale také shromáždit důležitá data o měsíci Io a jeho vulkanismu.

„Kombinací dat z tohoto průletu s našimi předchozími pozorováními vědecký tým Juno studuje, jak se mění sopky na Io,“ uvedl Scott Bolton, hlavní vědecký pracovník Juno a vědec ze Southwest Research Institute, v prohlášení vydaném před průletem. „Hledáme, jak často vybuchují, jak jsou jasné a horké, jak se mění tvar lávového proudu a jak je aktivita Io spojena s proudem nabitých částic v Jupiterově magnetosféře.“

NASA sdílela některé z neuvěřitelných snímků Io na svém kanálu X. V souvislosti s pozoruhodným monochromatickým snímkem vysoce vulkanického měsíce vesmírná agentura napsala: „Kamera JunoCam na palubě naší sondy Juno pořídila během dnešního blízkého setkání šest snímků Jupiterova měsíce Io. Tento černobílý snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 2 500 kilometrů.“

Io získává svůj status nejvulkaničtějšího tělesa Sluneční soustavy v důsledku nesmírné gravitace Jupitera, nejhmotnější planety Sluneční soustavy, kromě gravitačního vlivu dalších velkých Jupiterových měsíců – Europy, Ganymedu a Kallisto. Jupiterovy měsíce a samotná planeta vytvářejí slapové síly a společně gravitačně ovlivňují Io. Tyto slapové síly jsou tak obrovské, že mohou způsobit, že se povrch Io prohne dostatečně intenzivně, aby mohl stoupat a klesat až o extrémních 100 metrů. Výsledkem je, že povrch Io, tělesa zhruba stejné velikosti jako souputník Země, je pokryt stovkami aktivních sopek, které chrlí lávu až desítky kilometrů nad povrch měsíce.

Některé z těchto částic uniknou z řídké atmosféry měsíce Io a jsou poté zachyceny magnetickým polem Jupitera, čímž se kolem obří plynné planety vytvoří horký torus plazmy. A to je jen jeden způsob, jak může vulkanismus Io ovlivnit celý systém, což je příkladem toho, proč jsou data, která sbírala sonda Juno, tak cenná pro planetární vědce.

Nebude to dlouho trvat a Juno se znovu přiblíží k měsíci Io. Konkrétně 2. února 2024 se sonda opět dostane do vzdálenosti přibližně 1500 km od povrchu tohoto vulkanického měsíce. Ve skutečnosti to nebude naposledy, kdy se Juno přiblíží k měsíci Io, ale tyto další průlety se budou stále více vzdalovat, počínaje průletem asi 11 000 km od Io a kulminovat konečným průletem ve vzdálenosti přibližně 100 000 km.

Po konečném přiblížení k měsíci Io dosáhne Juno konce své prodloužené mise v září 2025 (její primární mise byla ukončena v červenci 2021). V této době bude sonda úmyslně navedena do atmosféry Jupitera, čímž uzavře své devítileté studium plynného obra a jeho měsíců.

Zdroj: https://www.space.com/nasa-juno-spacecraft-jupiter-moon-io-photos a https://www.missionjuno.swri.edu/

autor: František Martinek